Index

Cool Timeline

1887
1887-02-01

Událost

Událost

Narodil se 23. března v Hronově.

null
null
CZ
1790852000001939001
1914
1914-01-01

Figura zvaná Lelio

Figura zvaná Lelio

12000

Lept, 34.7 x 22.9 cm, s rámem 44.7 x 32.9 cm, 1914, signováno. Publikováno: v knize Josef Čapek Grafika, Pečínková, Praha 2009, str. 212, č. KG15 v kat. výstavě Zakladatelé moderního českého umění, Brno 1957, str. 32 v knize Josef Čapek, J. Pečírka, Praha SNKLHU 1961, č. 188 ("Ženská postava 1914") v kat. výstavě Česká moderní grafika ze sbírek GBR, Louny 1973 v časopise Umění, roč. 25, 1977, str. 61, Grafika Josefa Čapka, autor článku J. Slavík v kat. výstavě Kubismus, Künstler, Themen, Werke, 1907 - 1920, Köln 1982, str. 82 ("Weiblicher Akt") v kat. výstavě Czech Modernism 1900 - 1945, Houston 1989 - 90, New York 1990, str. 58 v knize Josef Čapek, J. Slavík - J. Opelík, Praha, Torst 1996, str. 131 v časopise Grafika českého kubismu, Grapheion 1971, č. 3 - 4, str. 107 v kat. výstavě Vision - Existence -Truth, Figurative Motifs in the Graphic Art of Josef Čapek 1913 - 1920, New York 1998, str. 2 v kat. výstavě Emigrant w Wieczności, Grafika i rysunek Josefa Čapka 1912 - 1927, Bytom 2001, str. 26

55.5
CZ
1790852000000248093
1914-Figura zvaná Lelio-Josef Čapek
Prodáno
null
false
1914-01-01

Ženské torzo I.

Ženské torzo I.

2750

Linořez, 34.5 x 23.5 cm, s rámem 54.5 x 42 cm, 1914-1915, šedohnědý tisk na papíře, signováno vpravo dole. Původ: aukční síň Praha . Verze: stejný námět zpracován jako akvarel Ženské torzo I, září 1914, akvarel na papíře Publikováno: v knize Josef Čapek Grafika, Pečínková, Praha 2009, str. 14 a 214 v monografii Josef Čapek, J. Slavík – J. Opelík, Praha 1996, str. 180 v monografii Josef Čapek, Pečírka, Praha 1961, č. 189 (označeno "Dívčí postava 1915", ale v seznamu reprodukcí uvedeno jako "Dívka se založenýma rukama") v časopise Der Sturm, Berlin, 1915, č. 1 /2, str. 5 v knize Osma a skupina výtvarných umělců 1907 - 1917, Praha, Odeon 1988, str. 456 ("Postava, 1914 - 15") v knize Dětem - Un poéte parle aux enfants, F. Halas, překlad S. Renaud, Romarin - Les Amis de S. Renaud et B. Reynek 1988, str. 5 Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011 Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 216 tis czk, Praha, 2016 Nejvyšší známá dosažená cena za Čapkovu grafiku v galerijním prodeji: 250 tis czk, Praha, 2016 Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016 Nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011 Ženská torza patří k prvním Čapkovým pokusům s technikou linořezu, která mu ze začátku připadala příliš razantní a hrubá. Autor si ověřuje, co technika obnáší a teprve po nějaké době vznikají už sebevědomé grafiky s výrazným rukopisem kontrastních ploch. Ženské torzo I je ze sběratelského pohledu velmi vzácným kouskem. Prozrazuje autorovu poučenost kubismem a zrcadlí se v ní i Čapkova zkušenost z výstavy El Greca ve Španělsku. El Grecova malba na něj zanechala hluboký dojem svými protáhlými postavami a hrou světla a stínů. Zobrazená žena - zde ještě bez výrazu - není ani erotickou nymfou, ani pozdější zdrcenou hrdinkou. Je ztělesněním snu, je záhadou a magií bez reality. Přisouzení Čapkovi je ale jednoznačné – Čapek ji poslal do respektované německé revue Der Sturm jeho vydavateli Herwarthovi Waldenovi, s nímž se osobně setkal. Ostatně v následujících letech měl Čapek se svým grafickým dílem mnohem větší ohlas v Německu než v Čechách. Ve Sturmu přitom publikovali světové osobnosti malířství. Na místním i světovém uměleckém trhu je Ženské torzo I naprostou raritou. Objevují se sice jednotlivé tisky, někdy jde ale pouze o listy časopisu Sturm a vždy jsou nepodepsané – stejně jako tisky ve státních sbírkách. Tento exemplář je podepsán autorem vpravo dole pod okrajem tisku – to znamená, že byl míněn jako autorský list.

68.8
CZ
1790852000000248065
1914-1915-Ženské torzo I.-Josef Čapek
Prodáno
null
false
1917
1917-01-01

EX LIBRIS: e.w.

EX LIBRIS: e.w.

1300

Litografie, 13 x 10.5 cm, s rámem 27 x 21.5 cm, 1917, černý tisk na papíře, signováno v tisku. Původ: aukční síň Praha. Publikováno: v knize Josef Čapek Grafika, Pečínková, Praha 2009, str. 84 a 235 v monografii Josef Čapek, J. Slavík - J. Opelík, Praha 1996, str. 216 Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011 Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 216 tis czk, Praha, 2016 Nejvyšší známá dosažená cena za Čapkovu grafiku v galerijním prodeji: 250 tis czk, Praha, 2016 Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně: 17,5 mil czk, Praha, 2016 Nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně: 556.250 £, Sotheby’s London, 2011 Ex libris sloužící k označení majitele knihy vlepovaná či vkládaná do předsádky knih byly prestižní záležitostí sečtělé inteligence. Proto byly častou zakázkou uznávaných umělců, ale vytvářeli si je i mnozí amatéři. V Čapkově tvorbě se s nimi ale setkáváme jen zřídka. Pro Ellu Weissbergerovou však Čapek vytvořil jemný portrét z profilu, který známe i z kreseb dalších dívčích tváří vytvořených geometricky zjednodušeně, pouze s důrazem na vlnovku vlasů a jedno oko. Je zajímavé, že pro tuto dámu vytvořil Ex libris rovněž Tavík František Šimon. V soupisu Čapkových grafik je toto Ex libris jediné (pak už jen litografie Knihy Helceletovy, která zřejmě také sloužila jako Ex libris) a podle něj existují pouze dva kusy v soukromých sbírkách.

34.5
CZ
1790852000000248049
1917-EX LIBRIS: e.w.-Josef Čapek
K prodeji
null
false
1918
1918-01-01

Chlapec se svítilnou

Chlapec se svítilnou

2400

Litografie, 25 x 17.7 cm, s rámem 46 x 37 cm, 1918, černý tisk na papíře, Grafika z Alba deseti grafických listů Josefa Čapka, Praha, Veraikon. Původ: aukční síň, Praha. Téma chlapce se svítilnou Čapek použil i na svých obrazech: Chlapec se svítilnou (skica), asi 1916-1917, olej na plátně 53,5×34 cm, soukromá sbírka Chlapec se svítilnou, 1917-1917, olej na plátně 53,5×34 cm, soukromá sbírka Publikováno: v knize Josef Čapek Grafika, Pečínková, Praha 2009, str. 101 a 244 v monografii Josef Čapek, Slavík - Opelík, Praha 1996, str. 225 v časopise Hollar, rok vydání 1947, roč. 20,, str. 11, článek Josef Čapek Grafik, autor článku K. Šourek v knize Josef Čapek, J. Slavík, J. Opelík, Praha, Torst 1996, str. 225 v kat. výstavě Zjevení - existence - pravda, Figurální motivy v tvorbě J. Čapka 1913 - 1922, Praha 1997, str. 41 Praha 1998/3, str. 11 v knize The Čapek Brothers and Czech Avant - gardes, Kanadawa 2002, Wakayama - Tokyo 2003, str. 39 nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011 nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 216 tis czk, Praha, 2016 nejvyšší známá dosažená cena za Čapkovu grafiku v galerijním prodeji: 250 tis czk, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011 Světlo má pro Čapka velkou důležitost jako téma duchovní (úloha vnitřního prosvětlování, očista) i formální. Vyzařování tvaru ze tmy, kontrasty obrysů – chvíle, kdy se podle něj realita mění v magii. V postavách mužů, žen i dětí uplatňuje autor tento kontrast už kolem roku 1914 a v jeho pozdější tvorbě patří k hlavním charakteristikám Čapkova stylu. Téma chlapce se svítilnou rozvíjí v několika podobách a stejně jako v obraze Děvče s lampičkou či Děti pod lampou je světlo přímo součástí příběhu a lampička v rukách dítěte tajemně vyjevuje jeho obrysy hlavy, která i bez očí má uhrančivý výraz. Technikou litografie Čapek zpracoval pouze několik námětů ze své malované tvorby a zvolil ji právě pro možnost jemnějšího kontrastu světla a stínu, který kresba na kámen umožňuje. Litografie se za posledních deset let vyskytla na českém trhu pouze dvakrát a je považována za raritu.

59
CZ
1790852000000248089
1918-Chlapec se svítilnou-Josef Čapek
Prodáno
null
false
1918-01-01

Těhotná žena

Těhotná žena

2400

Litografie, 24.3 x 18.8 cm, s rámem 45 x 38 cm, 1918, dat. 5. 3. 1918, černý tisk na papíře. Grafika z Alba deseti grafických listů Josefa Čapka, Praha, Veraikon. Původ: aukční síň Praha. Verze: stejný námět zpracován jako kresba a olej Chudá žena, olej na plátně, 1917, 40x30 cm, sbírka GASK (ČMVU) Chudá žena, asi 1917, kresba uhlem, soukromý majetek Publikováno: v knize Josef Čapek Grafika, Pečínková, Praha 2009, str. 190 a 194 a 244 v monografii Josef Čapek, Slavík – Opelík, Praha 1996, str. 226 v monografii Josef Čapek, J. Pečírka, Praha 1961, č. 204 (označeno "Těhotná žena, 1916-1917) v knize The Čapek brothers and Czech Avant-gardes, Tokyo 2003, str. 39 v katalogu výstavy Zjevení – existence – pravda. Figurální motivy v tvorbě J. Čapka 1913-22, Praha 1997, str. 27 v katalogu výstavy Grafika Josefa Čapka ze sbírek Galerie Benedikta Rejta v Lounech, Louny 1973 v časopise Umění, roč. 25, 1977, str. 61-68, s. 226 Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011 Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 216 tis czk, Praha, 2016 Nejvyšší známá dosažená cena za Čapkovu grafiku v galerijním prodeji: 250 tis czk, Praha, 2016 Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016 Nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011 Čapkova Těhotná žena je ikonografickým typem Panny Marie v naději (Maria gravida), který vznikl jako nový devoční námět již na přelomu 13. a 14. století. Žena, připomínající Madonu, je oblečena v pokorném, ne však zanedbaném oděvu se šátkem na hlavě. Dlouhýma rukama, s prsty sepnutými v pokorném gestu, něžně obepíná své „požehnané“ kulaté břicho. Také zvýrazněné obloučky ňader naznačují ženino „posvátné“ těhotenství. Cudně sklopené oči umocňují celkový dojem pokory a smíření. Litografie je jedinečnou ukázkou české kuboexpresionistické výtarné formy, kdy se ostré kubistické obrysy jednoduché kompaktní formy těla váží se světelně plastickým a expresivně sugestivním zpracováním námětu. Literatura: Pavla Pečínková, Josef Čapek Grafika, Praha 2009, str. 190, 194 a 244. Velkou empatii projevil Čapek ve ztvárnění chudých, osamělých, zničených lidí, z nichž ale nedělal programově hrdiny – chtěl je zachytit pravdivě. To pro něj znamenalo pod vnějším povrchem objevit vnitřní pravdu. Ačkoli jsou Čapkovy portréty smutných a trpících žen stylizované do jednoduchých geometrických forem s minimem detailů, jejich výraz je víc než výmluvný. Chudá žena patří k řadě vyobrazení žen připomínajících Madony zahalené šátkem a klopící oči. Lehce naznačené vystouplé bříško a zvýrazněné obloučky ňader naznačují její „posvátné“ těhotenství. V podobě ženy nenalezneme nic, co by mělo naznačovat její chudobu či postavení – a přece o jejím trápení a smutném příběhu nemáme pochybnosti. V druhém plánu také Čapkovy ženské postavy ztělesňují nedostižnou Jarmilu Pospíšilovou, jeho lásku z nepřijatelné společenské vrstvy. V technice litografie, kterou Čapek v této době používal jen výjimečně (dával jednoznačně přednost linorytu), používal jemné šrafování, které není pro jeho práce obvyklé. Tím docílil jemného šerosvitu, a proto obličej Chudé ženy připomíná stylově postavy malíře Jana Zrzavého. Ostatně světlo a stín nevnímal Čapek jako optické fenomény, ale jako „duchovní“ vlastnosti objektů. Litografii vlastní osm českých veřejnoprávních sbírek, tudíž se další originální listy objevují na uměleckém trhu jen sporadicky. Podle soupisu Čapkova grafického díla existuje celkem doložených 72 nesignovaných a 1 signovaný tisk.

58.9
CZ
1790852000000248085
1918-Těhotná žena-Josef Čapek
K prodeji
null
false
1918-01-01

Sedící muž

Sedící muž

2000

Linořez, 24.6 x 17.5 cm, s rámem 47.6 x 39.6 cm, 1918, černý tisk na papíře. Přílohová grafika časopisu Červen 11. 9. 1919. Původ: aukční síň Praha. Publikováno: v knize Josef Čapek Grafika, Pečínková, Praha 2009, str. 91 a 238 Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011 Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 216 tis czk, Praha, 2016 Nejvyšší známá dosažená cena za Čapkovu grafiku v galerijním prodeji: 250 tis czk, Praha, 2016 Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016 Nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011 V letech 1918-1919 věnuje Josef Čapek řadu obrazů, skic, kreseb a tisků tématu osamělých hospodských pijáků a otvírá téma Chlapů, jež následuje v první půli dvacátých let. Čapkovsky ostře řezaná figura bez tváře, ale s neopominutelným kloboukem, se spíš než k pijanům řadí k vyobrazení tehdejšího intelektuála v kavárně, který čte noviny či knihu. Inspiraci ovšem mohl Čapkovi v tomto případě (podobně jako u postav detektivů) poskytnout i jeho oblíbený filmový žánr. Tisk nevlastní podle soupisu grafik žádná veřejnoprávní sbírka a tak všechny tisky na trhu pocházejí ze soukromých rukou. Naposledy se grafika na trhu objevila v roce 2013.

61.9
CZ
1790852000000248081
1918-Sedící muž-Josef Čapek
K prodeji
www.posam.cz/artwork/josef-capek/sedici-muz/josef-capek_sedici-muz_BP.jpg
false
1918-01-01

Před zrcadlem

Před zrcadlem

2800

Litografie, 24.5 x 17.9 cm, s rámem 42 x 34.7 cm, 1918, černý tisk na papíře. Grafika z Alba deseti grafických listů Josefa Čapka, Praha, Veraikon. Původ: aukční síň Praha. Publikováno: v knize Josef Čapek Grafika, Pečínková, Praha 2009, str. 100 a 243 v monografii Josef Čapek, Pečírka, Praha 1961, obr. 205 (označeno "Děvče před zrcadlem. 1917"), v seznamu reprodukcí evidováno jako "Děvče před zrcadlem, litografie 1916 - 17") v kat. výstavy Seconda Biennale Internazionale della Grafika (Firenze 1970), str. 217 v kat. výstavy Zjevení - existence - pravda, Figurální motivy v tvorbě J. Čapka 1913 - 1922, Praha 1997, str. 31 v knize The Čapek Brothers and Czech Avant - gardes, Kanagawa 2002, Wakayama - Tokyo 2003, str. 39 Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011 Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 216 tis czk, Praha, 2016 Nejvyšší známá dosažená cena za Čapkovu grafiku v galerijním prodeji: 250 tis czk, Praha, 2016 Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016 Nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011 Oblíbený motiv koupání, který známe již z evropského moderního malířství, se přesouvá ve dvacátých a třicátých letech 20. století na intimnější okamžiky ženského života při toaletě - svlékání a mytí u umyvadla či před zrcadlem, a získává také abstraktní podobu. Lyrický grafický list žena před zrcadlem dokládá Čapkův specifický kubistický projev a bytostný sklon k vytváření nových pokusů o přesvědčivé a svěží vyjádření uměleckého záměru. Zvláště pozoruhodná je tu míra zjednodušení, omezující se na minimum geometrických prvků přímek, při zachování ostrých obrysových hran postavy. Tento princip zživotňování abstraktních, původně kubistických forem, zřejmý v prosté podobě ženy před zrcadlem, je rozhodující v závažné části Čapkova výtvarného díla vůbec. Tradiční výjevy žen provádějící ranní toaletu u umývadla či žen před zrcadlem, které známe z akademického malířství, začali kubisté zpracovávat abstraktně a pro tehdejší dobu nelíbivě. Čapek šel ale svou cestou – nevstupoval za hranice umění, zaměřoval se na všední banalitu. Přesnost geometrie narušoval naivním půvabem zjednodušeného primitivního podání. Jeho ženy před zrcadlem nejsou erotické, ale cudné. Jako by se trochu styděly: otáčejí se k pozorovateli zády, nebo se zakrývají rukama, rychle si přehazují přes hlavu košili. Na této litografii ale vidíme hrdou ženu – její gesta zdůrazněná trojúhelníkovitou kompozicí zdůrazňují její sebevědomí. Je předobrazem pozdějších Čapkových žen bojovnic. Podle soupisu Čapkova grafického díla existuje 1 signovaný tisk a 27 nesignovaných. Jelikož v té době nebylo obvyklé grafiky číslovat, je to informace výjimečná, protože dodává každému exempláři opravdový punc jedinečnosti. Literatura: Pavla Pečínková, Josef Čapek Grafika, Praha 2009, str. 100 a 243.

54.5
CZ
1790852000000248077
1918-Před zrcadlem-Josef Čapek
K prodeji
null
false
1918-01-01

Žebrák

Žebrák

2000

Linořez, 22.7 x 18 cm, s rámem 46.3 x 40.5 cm, 1918, černý tisk na papíře. Grafika z Alba deseti grafických listů Josefa Čapka, Praha, Veraikon. Původ: aukční síň Praha. Verze: totožný tisk v různých barvách na různě tónovaném papíru, stejný námět zpracován v jiné podobě. Publikováno: v knize Josef Čapek Grafika, Pečínková, Praha 2009, str. 98 a 242 v monografii Josef Čapek, J. Slavík – J. Opelík, Praha 1996, str. 223 v kat. výst. Sociální tématika v české grafice dvacátých let ze sbírek Galerie Benedikta Rejta v Lounech, Louny 1971 v časopise Umění, rok vydání 1977, roč. 25, str. 63, článek Grafika Josefa Čapka, autor J. Slavík v kat. výstavy Vision - Existence - Truth, Figurative Motifs in the Graphic Art of Josef Čapek 1913 - 1920, New York 1998, str. 10 v knize The Čapek Brothers and Czech Avant - gardes, Kanagawa 2002, Wakayama - Tokyo 2003, str. 39 nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011 nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 216 tis czk, Praha, 2016 nejvyšší známá dosažená cena za Čapkovu grafiku v galerijním prodeji: 250 tis czk, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011 Čapkův zájem o chudé a vykořeněné lidi byl známý. Téma žebráka či žebračky zpracoval v mnoha verzích, ale tento tisk nemá žádné podobné zobrazení. Je zvláštní také svým lapidárním pojetím ploch a šrafováním, které je oproti jiným grafikám minimalizováno až do téměř abstraktní podoby. Postavy jsou zredukovány do podob přízraků a žal z nich přímo čiší. Podobně jako v Harmonikáři i zde postava trčí jako výstražný vykřičník. Protipóly světlé a temné ukazují, komu Čapek fandí: žebrák je vytvořen čistou bílou plochou. Tento tisk se v aukčních síních objevil za posledních deset let pouze sporadicky. Signované i nesignované tisky vlastní řada českých veřejných sbírek.

61.5
CZ
1790852000000248073
1918-Žebrák-Josef Čapek
K prodeji
null
false
1918-02-02

Dívčí hlava

Dívčí hlava

2000

Linořez (1918), 24,4 x 18,8 cm, 47,5 cm x 41 cm (s rámem), hnědočerný tisk na papíře. Grafický list z Alba deseti grafických listů Josefa Čapka, Praha, Veraikon. Původ: aukční síň Praha. verze: totožný tisk v různých barvách na různě tónovaném papíru, stejný námět zpracován jako kresba a kresby doplněné akvarelem Dívčí hlava, 1917, tuš a akvarel na papíře, 55×38 cm, soukromá sbírka Publikováno: v knize Josef Čapek Grafika, Pečínková, Praha 2009, str. 189 a 239 v monografii Josef Čapek, J. Pečírka, Praha 1961 v knize Osma a Skupina výtvarných umělců 1907 -1917, M. Lamač, Praha 1988, str. 458 v kat. výst. Zjevení-existence-pravda, Figurální motivy v tvorbě J. Čapka 1913-192, Praha 1997, str.30 The Čapek Brothers and Czech Avant - gardes, Kanawaga 2002, Wakayama - Tokyo 2003, str.38 nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011 nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 216 tis czk, Praha, 2016 nejvyšší známá dosažená cena za Čapkovu grafiku v galerijním prodeji: 250 tis czk, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011 Josef Čapek se portrétováním žen a dívek věnoval soustavně; téma obdivované a zbožňované ženy se objevuje od začátku jeho tvorby. Tato podobizna je zvláštní zobrazením hlavy z profilu, většinou se totiž věnoval ztvárnění en face – zepředu, inspirován svým oblíbeným uměním primitivismu. Geometrický profil, který má uhrančivý výraz, ačkoli mu chybí nos, je doplněn nezvyklou masivní helmicí vlasů a také dekorem květin, které autor nikde jinde nepoužil. Můžeme se domnívat, že tato výrazová bohatost souvisí s tehdejší kubistickou formou koláží, jež ale Čapek nechtěl eklekticky přebírat a vytvořil si vlastní způsob kombinace různorodých prvků. Zároveň jde o jednu z nejerotičtějších Čapkových grafik s nenápadně dekorativně zakomponovanou dívčí bradavkou. Linořez se objevuje na trhu jen velmi vzácně. Ve sbírkách existuje signovaný i nesignovaný a také s Čapkem připsanými názvy Dívčí tvář, Mädchenkopf či Tete de femme.

62.7
CZ
1790852000000159164
1918-Dívčí hlava-Josef Čapek
K prodeji
www.posam.cz/artwork/josef-capek/divci-hlava/josef-capek_divci-hlava_FP.jpg
false
1919
1919-01-01

Soubor osmi linorytů – Běžící zajíc II (cena za soubor 8 linorytů s přebalem – samostatně neprodejné)

Soubor osmi linorytů - Běžící zajíc II (cena za soubor 8 linorytů s přebalem - samostatně neprodejné)

2900

Linoryt na ručním papíře, rozměry listu 30 x 20.5 cm, 1919-1920, paspartováno, signováno značkou Dobré dílo, číslováno 35/100. Ze souboru osmi linorytů v knižní látkové kazetě. Publikováno v soupisu grafického díla – Pavla Pečinková, Josef Čapek, Grafika, Galerie Zdeněk Sklenář, Praha, 2009, str. 268 Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011 Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 252 tis czk, European Arts Investments, Praha, 2014 Nejvyšší známá dosažená cena za Čapkovu grafiku v galerijním prodeji: 250 tis czk, Praha, 2016 Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, European Arts Investments, Praha, 2016 Nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011 Soubor osmi linorytů Běžící zajíc I, Běžící zajíc II, Běžící pes, Oslice, Klečící mnich, Toaleta, Závistivec a Žebračka II patří ke kolekci novotisků z původních štočků Josefa Čapka vytvořených v letech 1919 a 1920. Prvních pět (Běžící zajíc I, Běžící zajíc II, Běžící pes, Oslice, Klečící mnich) bylo vytvořeno jako výtvarný doprovod knihy Francise Jammese Román Zajícův, který vydalo známé prvorepublikové Florianovo vydavatelství Stará říše v roce 1920 v překladu básníka Bohuslava Reynka (Le Roman du lievre, 1902). Kniha tehdy vyšla v nákladu 1580 kusů a ilustrace v podobě volných grafických listů se téměř nedochovaly. Čapkův záměr už ale tehdy byl vytvořit volné listy ornamentálního rázu, nikoli jen pouhé ilustrace románu, což víme z korespondence Reynkovi. Lze je tedy volně spojovat s dalšími volnými grafickými listy autora. Listy příslušející ke knize Román zajícův nemají autentické názvy, proto je lze nalézt i pod jinými jmény. Román zajícův byl čtenářsky oblíbenou knihou křesťanského spisovatele a básníka. Šlo o podobenství, v němž hlavní roli ztvárnil zajíc unikající různým nástrahám; mravně, ale i pragmaticky smýšlející: hrst sena je důležitější než víra. Kniha ve své době byla ilustrována mnoha známými autory a již během jejího českého překladu bylo dáno, že na ilustracích u nás se musí podílet nejvýznamnější autor. Jelikož ale původní ilustrace byly Čapkem zamýšleny též jako volné listy, stávaly se později běžnou součástí další grafické tvorby. Sloučit je společně s podobnými drobnými tisky bylo záměrem tohoto půvabného souboru, který vznikl na základě dochovaných originálních grafických štočků Josefa Čapka, z nichž bylo vytištěno sto grafických listů od každého a očíslováno. Tisk Závistivec patří do řady Čapkových pitoreskních postav, v nichž jednoduchými prostředky plošné grafiky formou několika řezů do linorytu umělec vytvářel emotivní výrazy tváří – ve stejném roce byly vytištěny listy Strašidlo, Žebračky, Nevěstka či Plačící. Ve všech je silný a srozumitelný výraz vyjádřen pouze tváří (někdy jen očima) a patetickým gestem rukou. Žebračka II je druhou verzí postavy ženy, kterou Čapek zpracoval v pěti grafických listech. Na všech je zvýrazněna postava ženy v obrysech zahalených kápí a její výraz je vyjádřen jednoduchým pohybem paží. Na tomto listě žena skládá ruce k tělu v gestu smíření a podrobení se. Grafika Toaleta, která také vznikla v roce 1919, patří k těm radostnějším – ostatně Čapek se věnoval vždy spíše tragickým postavám a proto milostné či erotické téma je v jeho díle vzácností. Dívka na tomto listu si jednou rukou čechrá dlouhé vlasy, druhá ji v rozpačitém posunku zakrývá nahá ňadra. Všechny tři grafiky v tomto souboru Dobrého díla, které nepocházejí z Románu zajícova, byly původně součástí známého alba Osmero linoleí, které v roce 1919 vydala opět Stará říše. V té době Josef Čapek navázal úzkou spolupráci s „moravskými osamělci“ Josefem Florianem a Bohuslavem Reynkem, z níž vzešla řada originálních tisků i ilustrací.

36.3
CZ
1790852000001165297
1919-1920-Soubor osmi linorytů - Běžící zajíc II (cena za soubor 8 linorytů s přebalem - samostatně neprodejné)-Josef Čapek
K prodeji
www.posam.cz/artwork/josef-capek/roman-zajicuv/josef-capek_bezici-zajic-II._VL_BP.jpg
false
1919-01-01

Soubor osmi linorytů – Klečící mnich (cena za soubor 8 linorytů s přebalem – samostatně neprodejné)

Soubor osmi linorytů - Klečící mnich (cena za soubor 8 linorytů s přebalem - samostatně neprodejné)

2900

Linoryt na ručním papíře, rozměry listu 30 x 20.5 cm, 1919-1920, paspartováno, signováno značkou Dobré dílo, číslováno 35/100. Ze souboru osmi linorytů v knižní látkové kazetě. Publikováno v soupisu grafického díla – Pavla Pečinková, Josef Čapek, Grafika, Galerie Zdeněk Sklenář, Praha, 2009, str. 269. Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011 Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 252 tis czk, European Arts Investments, Praha, 2014 Nejvyšší známá dosažená cena za Čapkovu grafiku v galerijním prodeji: 250 tis czk, Praha, 2016 Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, European Arts Investments, Praha, 2016 Nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011 Soubor osmi linorytů Běžící zajíc I, Běžící zajíc II, Běžící pes, Oslice, Klečící mnich, Toaleta, Závistivec a Žebračka II patří ke kolekci novotisků z původních štočků Josefa Čapka vytvořených v letech 1919 a 1920. Prvních pět (Běžící zajíc I, Běžící zajíc II, Běžící pes, Oslice, Klečící mnich) bylo vytvořeno jako výtvarný doprovod knihy Francise Jammese Román Zajícův, který vydalo známé prvorepublikové Florianovo vydavatelství Stará říše v roce 1920 v překladu básníka Bohuslava Reynka (Le Roman du lievre, 1902). Kniha tehdy vyšla v nákladu 1580 kusů a ilustrace v podobě volných grafických listů se téměř nedochovaly. Čapkův záměr už ale tehdy byl vytvořit volné listy ornamentálního rázu, nikoli jen pouhé ilustrace románu, což víme z korespondence Reynkovi. Lze je tedy volně spojovat s dalšími volnými grafickými listy autora. Listy příslušející ke knize Román zajícův nemají autentické názvy, proto je lze nalézt i pod jinými jmény. Román zajícův byl čtenářsky oblíbenou knihou křesťanského spisovatele a básníka. Šlo o podobenství, v němž hlavní roli ztvárnil zajíc unikající různým nástrahám; mravně, ale i pragmaticky smýšlející: hrst sena je důležitější než víra. Kniha ve své době byla ilustrována mnoha známými autory a již během jejího českého překladu bylo dáno, že na ilustracích u nás se musí podílet nejvýznamnější autor. Jelikož ale původní ilustrace byly Čapkem zamýšleny též jako volné listy, stávaly se později běžnou součástí další grafické tvorby. Sloučit je společně s podobnými drobnými tisky bylo záměrem tohoto půvabného souboru, který vznikl na základě dochovaných originálních grafických štočků Josefa Čapka, z nichž bylo vytištěno sto grafických listů od každého a očíslováno. Tisk Závistivec patří do řady Čapkových pitoreskních postav, v nichž jednoduchými prostředky plošné grafiky formou několika řezů do linorytu umělec vytvářel emotivní výrazy tváří – ve stejném roce byly vytištěny listy Strašidlo, Žebračky, Nevěstka či Plačící. Ve všech je silný a srozumitelný výraz vyjádřen pouze tváří (někdy jen očima) a patetickým gestem rukou. Žebračka II je druhou verzí postavy ženy, kterou Čapek zpracoval v pěti grafických listech. Na všech je zvýrazněna postava ženy v obrysech zahalených kápí a její výraz je vyjádřen jednoduchým pohybem paží. Na tomto listě žena skládá ruce k tělu v gestu smíření a podrobení se. Grafika Toaleta, která také vznikla v roce 1919, patří k těm radostnějším – ostatně Čapek se věnoval vždy spíše tragickým postavám a proto milostné či erotické téma je v jeho díle vzácností. Dívka na tomto listu si jednou rukou čechrá dlouhé vlasy, druhá ji v rozpačitém posunku zakrývá nahá ňadra. Všechny tři grafiky v tomto souboru Dobrého díla, které nepocházejí z Románu zajícova, byly původně součástí známého alba Osmero linoleí, které v roce 1919 vydala opět Stará říše. V té době Josef Čapek navázal úzkou spolupráci s „moravskými osamělci“ Josefem Florianem a Bohuslavem Reynkem, z níž vzešla řada originálních tisků i ilustrací.

36.3
CZ
1790852000001165265
1919-1920-Soubor osmi linorytů - Klečící mnich (cena za soubor 8 linorytů s přebalem - samostatně neprodejné)-Josef Čapek
K prodeji
www.posam.cz/artwork/josef-capek/roman-zajicuv/josef-capek_klecici-mnich_VL_BP.jpg
false
1919-01-01

Soubor osmi linorytů – Oslice (cena za soubor 8 linorytů s přebalem – samostatně neprodejné)

Soubor osmi linorytů - Oslice (cena za soubor 8 linorytů s přebalem - samostatně neprodejné)

2900

Linoryt na ručním papíře, rozměry listu 30 x 20.5 cm, 1919-1920, paspartováno, signováno značkou Dobré dílo, číslováno 35/100. Ze souboru osmi linorytů v knižní látkové kazetě. Publikováno v soupisu grafického díla – Pavla Pečinková, Josef Čapek, Grafika, Galerie Zdeněk Sklenář, Praha, 2009, str. 270. Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011 Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 252 tis czk, European Arts Investments, Praha, 2014 Nejvyšší známá dosažená cena za Čapkovu grafiku v galerijním prodeji: 250 tis czk, Praha, 2016 Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, European Arts Investments, Praha, 2016 Nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011 Soubor osmi linorytů Běžící zajíc I, Běžící zajíc II, Běžící pes, Oslice, Klečící mnich, Toaleta, Závistivec a Žebračka II patří ke kolekci novotisků z původních štočků Josefa Čapka vytvořených v letech 1919 a 1920. Prvních pět (Běžící zajíc I, Běžící zajíc II, Běžící pes, Oslice, Klečící mnich) bylo vytvořeno jako výtvarný doprovod knihy Francise Jammese Román Zajícův, který vydalo známé prvorepublikové Florianovo vydavatelství Stará říše v roce 1920 v překladu básníka Bohuslava Reynka (Le Roman du lievre, 1902). Kniha tehdy vyšla v nákladu 1580 kusů a ilustrace v podobě volných grafických listů se téměř nedochovaly. Čapkův záměr už ale tehdy byl vytvořit volné listy ornamentálního rázu, nikoli jen pouhé ilustrace románu, což víme z korespondence Reynkovi. Lze je tedy volně spojovat s dalšími volnými grafickými listy autora. Listy příslušející ke knize Román zajícův nemají autentické názvy, proto je lze nalézt i pod jinými jmény. Román zajícův byl čtenářsky oblíbenou knihou křesťanského spisovatele a básníka. Šlo o podobenství, v němž hlavní roli ztvárnil zajíc unikající různým nástrahám; mravně, ale i pragmaticky smýšlející: hrst sena je důležitější než víra. Kniha ve své době byla ilustrována mnoha známými autory a již během jejího českého překladu bylo dáno, že na ilustracích u nás se musí podílet nejvýznamnější autor. Jelikož ale původní ilustrace byly Čapkem zamýšleny též jako volné listy, stávaly se později běžnou součástí další grafické tvorby. Sloučit je společně s podobnými drobnými tisky bylo záměrem tohoto půvabného souboru, který vznikl na základě dochovaných originálních grafických štočků Josefa Čapka, z nichž bylo vytištěno sto grafických listů od každého a očíslováno. Tisk Závistivec patří do řady Čapkových pitoreskních postav, v nichž jednoduchými prostředky plošné grafiky formou několika řezů do linorytu umělec vytvářel emotivní výrazy tváří – ve stejném roce byly vytištěny listy Strašidlo, Žebračky, Nevěstka či Plačící. Ve všech je silný a srozumitelný výraz vyjádřen pouze tváří (někdy jen očima) a patetickým gestem rukou. Žebračka II je druhou verzí postavy ženy, kterou Čapek zpracoval v pěti grafických listech. Na všech je zvýrazněna postava ženy v obrysech zahalených kápí a její výraz je vyjádřen jednoduchým pohybem paží. Na tomto listě žena skládá ruce k tělu v gestu smíření a podrobení se. Grafika Toaleta, která také vznikla v roce 1919, patří k těm radostnějším – ostatně Čapek se věnoval vždy spíše tragickým postavám a proto milostné či erotické téma je v jeho díle vzácností. Dívka na tomto listu si jednou rukou čechrá dlouhé vlasy, druhá ji v rozpačitém posunku zakrývá nahá ňadra. Všechny tři grafiky v tomto souboru Dobrého díla, které nepocházejí z Románu zajícova, byly původně součástí známého alba Osmero linoleí, které v roce 1919 vydala opět Stará říše. V té době Josef Čapek navázal úzkou spolupráci s „moravskými osamělci“ Josefem Florianem a Bohuslavem Reynkem, z níž vzešla řada originálních tisků i ilustrací.

36.3
CZ
1790852000001165233
1919-1920-Soubor osmi linorytů - Oslice (cena za soubor 8 linorytů s přebalem - samostatně neprodejné)-Josef Čapek
K prodeji
www.posam.cz/artwork/josef-capek/roman-zajicuv/josef-capek_oslice_VL_BP.jpg
false
1919-01-01

Soubor osmi linorytů – Toaleta (cena za soubor 8 linorytů s přebalem – samostatně neprodejné)

Soubor osmi linorytů - Toaleta (cena za soubor 8 linorytů s přebalem - samostatně neprodejné)

2900

Linoryt na ručním papíře, rozměry listu 30 x 20.5 cm, 1919-1920, paspartováno, signováno značkou Dobré dílo, číslováno 35/100. Ze souboru osmi linorytů v knižní látkové kazetě. Publikováno v soupisu grafického díla – Pavla Pečinková, Josef Čapek, Grafika, Galerie Zdeněk Sklenář, Praha, 2009, str. 258 Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011 Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 252 tis czk, European Arts Investments, Praha, 2014 Nejvyšší známá dosažená cena za Čapkovu grafiku v galerijním prodeji: 250 tis czk, Praha, 2016 Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, European Arts Investments, Praha, 2016 Nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011 Soubor osmi linorytů Běžící zajíc I, Běžící zajíc II, Běžící pes, Oslice, Klečící mnich, Toaleta, Závistivec a Žebračka II patří ke kolekci novotisků z původních štočků Josefa Čapka vytvořených v letech 1919 a 1920. Prvních pět (Běžící zajíc I, Běžící zajíc II, Běžící pes, Oslice, Klečící mnich) bylo vytvořeno jako výtvarný doprovod knihy Francise Jammese Román Zajícův, který vydalo známé prvorepublikové Florianovo vydavatelství Stará říše v roce 1920 v překladu básníka Bohuslava Reynka (Le Roman du lievre, 1902). Kniha tehdy vyšla v nákladu 1580 kusů a ilustrace v podobě volných grafických listů se téměř nedochovaly. Čapkův záměr už ale tehdy byl vytvořit volné listy ornamentálního rázu, nikoli jen pouhé ilustrace románu, což víme z korespondence Reynkovi. Lze je tedy volně spojovat s dalšími volnými grafickými listy autora. Listy příslušející ke knize Román zajícův nemají autentické názvy, proto je lze nalézt i pod jinými jmény. Román zajícův byl čtenářsky oblíbenou knihou křesťanského spisovatele a básníka. Šlo o podobenství, v němž hlavní roli ztvárnil zajíc unikající různým nástrahám; mravně, ale i pragmaticky smýšlející: hrst sena je důležitější než víra. Kniha ve své době byla ilustrována mnoha známými autory a již během jejího českého překladu bylo dáno, že na ilustracích u nás se musí podílet nejvýznamnější autor. Jelikož ale původní ilustrace byly Čapkem zamýšleny též jako volné listy, stávaly se později běžnou součástí další grafické tvorby. Sloučit je společně s podobnými drobnými tisky bylo záměrem tohoto půvabného souboru, který vznikl na základě dochovaných originálních grafických štočků Josefa Čapka, z nichž bylo vytištěno sto grafických listů od každého a očíslováno. Tisk Závistivec patří do řady Čapkových pitoreskních postav, v nichž jednoduchými prostředky plošné grafiky formou několika řezů do linorytu umělec vytvářel emotivní výrazy tváří – ve stejném roce byly vytištěny listy Strašidlo, Žebračky, Nevěstka či Plačící. Ve všech je silný a srozumitelný výraz vyjádřen pouze tváří (někdy jen očima) a patetickým gestem rukou. Žebračka II je druhou verzí postavy ženy, kterou Čapek zpracoval v pěti grafických listech. Na všech je zvýrazněna postava ženy v obrysech zahalených kápí a její výraz je vyjádřen jednoduchým pohybem paží. Na tomto listě žena skládá ruce k tělu v gestu smíření a podrobení se. Grafika Toaleta, která také vznikla v roce 1919, patří k těm radostnějším – ostatně Čapek se věnoval vždy spíše tragickým postavám a proto milostné či erotické téma je v jeho díle vzácností. Dívka na tomto listu si jednou rukou čechrá dlouhé vlasy, druhá ji v rozpačitém posunku zakrývá nahá ňadra. Všechny tři grafiky v tomto souboru Dobrého díla, které nepocházejí z Románu zajícova, byly původně součástí známého alba Osmero linoleí, které v roce 1919 vydala opět Stará říše. V té době Josef Čapek navázal úzkou spolupráci s „moravskými osamělci“ Josefem Florianem a Bohuslavem Reynkem, z níž vzešla řada originálních tisků i ilustrací.

36.3
CZ
1790852000001165201
1919-1920-Soubor osmi linorytů - Toaleta (cena za soubor 8 linorytů s přebalem - samostatně neprodejné)-Josef Čapek
K prodeji
www.posam.cz/artwork/josef-capek/roman-zajicuv/josef-capek_toaleta_VL_BP.jpg
false
1919-01-01

Soubor osmi linorytů – Běžící pes (cena za soubor 8 linorytů s přebalem – samostatně neprodejné)

Soubor osmi linorytů - Běžící pes (cena za soubor 8 linorytů s přebalem - samostatně neprodejné)

2900

Linoryt na ručním papíře, rozměry listu 30 x 20.5 cm, 1919-1920, paspartováno, signováno značkou Dobré dílo, číslováno 35/100. Ze souboru osmi linorytů v knižní látkové kazetě. Publikováno v soupisu grafického díla – Pavla Pečinková, Josef Čapek, Grafika, Galerie Zdeněk Sklenář, Praha, 2009, str. 269 Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011 Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 252 tis czk, European Arts Investments, Praha, 2014 Nejvyšší známá dosažená cena za Čapkovu grafiku v galerijním prodeji: 250 tis czk, Praha, 2016 Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, European Arts Investments, Praha, 2016 Nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011 Soubor osmi linorytů Běžící zajíc I, Běžící zajíc II, Běžící pes, Oslice, Klečící mnich, Toaleta, Závistivec a Žebračka II patří ke kolekci novotisků z původních štočků Josefa Čapka vytvořených v letech 1919 a 1920. Prvních pět (Běžící zajíc I, Běžící zajíc II, Běžící pes, Oslice, Klečící mnich) bylo vytvořeno jako výtvarný doprovod knihy Francise Jammese Román Zajícův, který vydalo známé prvorepublikové Florianovo vydavatelství Stará říše v roce 1920 v překladu básníka Bohuslava Reynka (Le Roman du lievre, 1902). Kniha tehdy vyšla v nákladu 1580 kusů a ilustrace v podobě volných grafických listů se téměř nedochovaly. Čapkův záměr už ale tehdy byl vytvořit volné listy ornamentálního rázu, nikoli jen pouhé ilustrace románu, což víme z korespondence Reynkovi. Lze je tedy volně spojovat s dalšími volnými grafickými listy autora. Listy příslušející ke knize Román zajícův nemají autentické názvy, proto je lze nalézt i pod jinými jmény. Román zajícův byl čtenářsky oblíbenou knihou křesťanského spisovatele a básníka. Šlo o podobenství, v němž hlavní roli ztvárnil zajíc unikající různým nástrahám; mravně, ale i pragmaticky smýšlející: hrst sena je důležitější než víra. Kniha ve své době byla ilustrována mnoha známými autory a již během jejího českého překladu bylo dáno, že na ilustracích u nás se musí podílet nejvýznamnější autor. Jelikož ale původní ilustrace byly Čapkem zamýšleny též jako volné listy, stávaly se později běžnou součástí další grafické tvorby. Sloučit je společně s podobnými drobnými tisky bylo záměrem tohoto půvabného souboru, který vznikl na základě dochovaných originálních grafických štočků Josefa Čapka, z nichž bylo vytištěno sto grafických listů od každého a očíslováno. Tisk Závistivec patří do řady Čapkových pitoreskních postav, v nichž jednoduchými prostředky plošné grafiky formou několika řezů do linorytu umělec vytvářel emotivní výrazy tváří – ve stejném roce byly vytištěny listy Strašidlo, Žebračky, Nevěstka či Plačící. Ve všech je silný a srozumitelný výraz vyjádřen pouze tváří (někdy jen očima) a patetickým gestem rukou. Žebračka II je druhou verzí postavy ženy, kterou Čapek zpracoval v pěti grafických listech. Na všech je zvýrazněna postava ženy v obrysech zahalených kápí a její výraz je vyjádřen jednoduchým pohybem paží. Na tomto listě žena skládá ruce k tělu v gestu smíření a podrobení se. Grafika Toaleta, která také vznikla v roce 1919, patří k těm radostnějším – ostatně Čapek se věnoval vždy spíše tragickým postavám a proto milostné či erotické téma je v jeho díle vzácností. Dívka na tomto listu si jednou rukou čechrá dlouhé vlasy, druhá ji v rozpačitém posunku zakrývá nahá ňadra. Všechny tři grafiky v tomto souboru Dobrého díla, které nepocházejí z Románu zajícova, byly původně součástí známého alba Osmero linoleí, které v roce 1919 vydala opět Stará říše. V té době Josef Čapek navázal úzkou spolupráci s „moravskými osamělci“ Josefem Florianem a Bohuslavem Reynkem, z níž vzešla řada originálních tisků i ilustrací.

36.3
CZ
1790852000001165167
1919-1920-Soubor osmi linorytů - Běžící pes (cena za soubor 8 linorytů s přebalem - samostatně neprodejné)-Josef Čapek
K prodeji
www.posam.cz/artwork/josef-capek/roman-zajicuv/josef-capek_bezici-pes_VL_BP.jpg
false
1919-01-01

Soubor osmi linorytů – Běžící zajíc I (cena za soubor 8 linorytů s přebalem – samostatně neprodejné)

Soubor osmi linorytů - Běžící zajíc I (cena za soubor 8 linorytů s přebalem - samostatně neprodejné)

2900

Linoryt na ručním papíře, rozměry listu 30 x 20.5 cm, 1919-1920, paspartováno, signováno značkou Dobré dílo, číslováno 35/100. Ze souboru osmi linorytů v knižní látkové kazetě. Publikováno v soupisu grafického díla – Pavla Pečinková, Josef Čapek, Grafika, Galerie Zdeněk Sklenář, Praha, 2009, str. 267 Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011 Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 252 tis czk, European Arts Investments, Praha, 2014 Nejvyšší známá dosažená cena za Čapkovu grafiku v galerijním prodeji: 250 tis czk, Praha, 2016 Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, European Arts Investments, Praha, 2016 Nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011 Soubor osmi linorytů Běžící zajíc I, Běžící zajíc II, Běžící pes, Oslice, Klečící mnich, Toaleta, Závistivec a Žebračka II patří ke kolekci novotisků z původních štočků Josefa Čapka vytvořených v letech 1919 a 1920. Prvních pět (Běžící zajíc I, Běžící zajíc II, Běžící pes, Oslice, Klečící mnich) bylo vytvořeno jako výtvarný doprovod knihy Francise Jammese Román Zajícův, který vydalo známé prvorepublikové Florianovo vydavatelství Stará říše v roce 1920 v překladu básníka Bohuslava Reynka (Le Roman du lievre, 1902). Kniha tehdy vyšla v nákladu 1580 kusů a ilustrace v podobě volných grafických listů se téměř nedochovaly. Čapkův záměr už ale tehdy byl vytvořit volné listy ornamentálního rázu, nikoli jen pouhé ilustrace románu, což víme z korespondence Reynkovi. Lze je tedy volně spojovat s dalšími volnými grafickými listy autora. Listy příslušející ke knize Román zajícův nemají autentické názvy, proto je lze nalézt i pod jinými jmény. Román zajícův byl čtenářsky oblíbenou knihou křesťanského spisovatele a básníka. Šlo o podobenství, v němž hlavní roli ztvárnil zajíc unikající různým nástrahám; mravně, ale i pragmaticky smýšlející: hrst sena je důležitější než víra. Kniha ve své době byla ilustrována mnoha známými autory a již během jejího českého překladu bylo dáno, že na ilustracích u nás se musí podílet nejvýznamnější autor. Jelikož ale původní ilustrace byly Čapkem zamýšleny též jako volné listy, stávaly se později běžnou součástí další grafické tvorby. Sloučit je společně s podobnými drobnými tisky bylo záměrem tohoto půvabného souboru, který vznikl na základě dochovaných originálních grafických štočků Josefa Čapka, z nichž bylo vytištěno sto grafických listů od každého a očíslováno. Tisk Závistivec patří do řady Čapkových pitoreskních postav, v nichž jednoduchými prostředky plošné grafiky formou několika řezů do linorytu umělec vytvářel emotivní výrazy tváří – ve stejném roce byly vytištěny listy Strašidlo, Žebračky, Nevěstka či Plačící. Ve všech je silný a srozumitelný výraz vyjádřen pouze tváří (někdy jen očima) a patetickým gestem rukou. Žebračka II je druhou verzí postavy ženy, kterou Čapek zpracoval v pěti grafických listech. Na všech je zvýrazněna postava ženy v obrysech zahalených kápí a její výraz je vyjádřen jednoduchým pohybem paží. Na tomto listě žena skládá ruce k tělu v gestu smíření a podrobení se. Grafika Toaleta, která také vznikla v roce 1919, patří k těm radostnějším – ostatně Čapek se věnoval vždy spíše tragickým postavám a proto milostné či erotické téma je v jeho díle vzácností. Dívka na tomto listu si jednou rukou čechrá dlouhé vlasy, druhá ji v rozpačitém posunku zakrývá nahá ňadra. Všechny tři grafiky v tomto souboru Dobrého díla, které nepocházejí z Románu zajícova, byly původně součástí známého alba Osmero linoleí, které v roce 1919 vydala opět Stará říše. V té době Josef Čapek navázal úzkou spolupráci s „moravskými osamělci“ Josefem Florianem a Bohuslavem Reynkem, z níž vzešla řada originálních tisků i ilustrací.

36.3
CZ
1790852000001165129
1919-1920-Soubor osmi linorytů - Běžící zajíc I (cena za soubor 8 linorytů s přebalem - samostatně neprodejné)-Josef Čapek
K prodeji
www.posam.cz/artwork/josef-capek/roman-zajicuv/josef-capek_bezici-zajic-I._VL_BP.jpg
false
1919-01-01

Soubor osmi linorytů – Závistivec (cena za soubor 8 linorytů s přebalem – samostatně neprodejné)

Soubor osmi linorytů - Závistivec (cena za soubor 8 linorytů s přebalem - samostatně neprodejné)

2900

Linoryt na ručním papíře, rozměry listu 30 x 20.5 cm, 1919-1920, paspartováno, signováno značkou Dobré dílo, číslováno 35/100. Ze souboru osmi linorytů v knižní látkové kazetě. Publikováno v soupisu grafického díla – Pavla Pečinková, Josef Čapek, Grafika, Galerie Zdeněk Sklenář, Praha, 2009, str. 257 Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011 Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 252 tis czk, European Arts Investments, Praha, 2014 Nejvyšší známá dosažená cena za Čapkovu grafiku v galerijním prodeji: 250 tis czk, Praha, 2016 Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, European Arts Investments, Praha, 2016 Nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011 Soubor osmi linorytů Běžící zajíc I, Běžící zajíc II, Běžící pes, Oslice, Klečící mnich, Toaleta, Závistivec a Žebračka II patří ke kolekci novotisků z původních štočků Josefa Čapka vytvořených v letech 1919 a 1920. Prvních pět (Běžící zajíc I, Běžící zajíc II, Běžící pes, Oslice, Klečící mnich) bylo vytvořeno jako výtvarný doprovod knihy Francise Jammese Román Zajícův, který vydalo známé prvorepublikové Florianovo vydavatelství Stará říše v roce 1920 v překladu básníka Bohuslava Reynka (Le Roman du lievre, 1902). Kniha tehdy vyšla v nákladu 1580 kusů a ilustrace v podobě volných grafických listů se téměř nedochovaly. Čapkův záměr už ale tehdy byl vytvořit volné listy ornamentálního rázu, nikoli jen pouhé ilustrace románu, což víme z korespondence Reynkovi. Lze je tedy volně spojovat s dalšími volnými grafickými listy autora. Listy příslušející ke knize Román zajícův nemají autentické názvy, proto je lze nalézt i pod jinými jmény. Román zajícův byl čtenářsky oblíbenou knihou křesťanského spisovatele a básníka. Šlo o podobenství, v němž hlavní roli ztvárnil zajíc unikající různým nástrahám; mravně, ale i pragmaticky smýšlející: hrst sena je důležitější než víra. Kniha ve své době byla ilustrována mnoha známými autory a již během jejího českého překladu bylo dáno, že na ilustracích u nás se musí podílet nejvýznamnější autor. Jelikož ale původní ilustrace byly Čapkem zamýšleny též jako volné listy, stávaly se později běžnou součástí další grafické tvorby. Sloučit je společně s podobnými drobnými tisky bylo záměrem tohoto půvabného souboru, který vznikl na základě dochovaných originálních grafických štočků Josefa Čapka, z nichž bylo vytištěno sto grafických listů od každého a očíslováno. Tisk Závistivec patří do řady Čapkových pitoreskních postav, v nichž jednoduchými prostředky plošné grafiky formou několika řezů do linorytu umělec vytvářel emotivní výrazy tváří – ve stejném roce byly vytištěny listy Strašidlo, Žebračky, Nevěstka či Plačící. Ve všech je silný a srozumitelný výraz vyjádřen pouze tváří (někdy jen očima) a patetickým gestem rukou. Žebračka II je druhou verzí postavy ženy, kterou Čapek zpracoval v pěti grafických listech. Na všech je zvýrazněna postava ženy v obrysech zahalených kápí a její výraz je vyjádřen jednoduchým pohybem paží. Na tomto listě žena skládá ruce k tělu v gestu smíření a podrobení se. Grafika Toaleta, která také vznikla v roce 1919, patří k těm radostnějším – ostatně Čapek se věnoval vždy spíše tragickým postavám a proto milostné či erotické téma je v jeho díle vzácností. Dívka na tomto listu si jednou rukou čechrá dlouhé vlasy, druhá ji v rozpačitém posunku zakrývá nahá ňadra. Všechny tři grafiky v tomto souboru Dobrého díla, které nepocházejí z Románu zajícova, byly původně součástí známého alba Osmero linoleí, které v roce 1919 vydala opět Stará říše. V té době Josef Čapek navázal úzkou spolupráci s „moravskými osamělci“ Josefem Florianem a Bohuslavem Reynkem, z níž vzešla řada originálních tisků i ilustrací.

36.3
CZ
1790852000001165091
1919-1920-Soubor osmi linorytů - Závistivec (cena za soubor 8 linorytů s přebalem - samostatně neprodejné)-Josef Čapek
K prodeji
www.posam.cz/artwork/josef-capek/roman-zajicuv/josef-capek_zavistivec_VL_BP.jpg
false
1919-01-01

Soubor osmi linorytů – Žebračka (cena za soubor 8 linorytů s přebalem – samostatně neprodejné)

Soubor osmi linorytů - Žebračka (cena za soubor 8 linorytů s přebalem - samostatně neprodejné)

2900

Linoryt na ručním papíře, rozměry listu 30 x 20.5 cm, 1919-1920, paspartováno, signováno značkou Dobré dílo, číslováno 35/100. Ze souboru osmi linorytů v knižní látkové kazetě. Publikováno v soupisu grafického díla – Pavla Pečinková, Josef Čapek, Grafika, Galerie Zdeněk Sklenář, Praha, 2009, str. 259 Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011 Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 252 tis czk, European Arts Investments, Praha, 2014 Nejvyšší známá dosažená cena za Čapkovu grafiku v galerijním prodeji: 250 tis czk, Praha, 2016 Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, European Arts Investments, Praha, 2016 Nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011 Soubor osmi linorytů Běžící zajíc I, Běžící zajíc II, Běžící pes, Oslice, Klečící mnich, Toaleta, Závistivec a Žebračka II patří ke kolekci novotisků z původních štočků Josefa Čapka vytvořených v letech 1919 a 1920. Prvních pět (Běžící zajíc I, Běžící zajíc II, Běžící pes, Oslice, Klečící mnich) bylo vytvořeno jako výtvarný doprovod knihy Francise Jammese Román Zajícův, který vydalo známé prvorepublikové Florianovo vydavatelství Stará říše v roce 1920 v překladu básníka Bohuslava Reynka (Le Roman du lievre, 1902). Kniha tehdy vyšla v nákladu 1580 kusů a ilustrace v podobě volných grafických listů se téměř nedochovaly. Čapkův záměr už ale tehdy byl vytvořit volné listy ornamentálního rázu, nikoli jen pouhé ilustrace románu, což víme z korespondence Reynkovi. Lze je tedy volně spojovat s dalšími volnými grafickými listy autora. Listy příslušející ke knize Román zajícův nemají autentické názvy, proto je lze nalézt i pod jinými jmény. Román zajícův byl čtenářsky oblíbenou knihou křesťanského spisovatele a básníka. Šlo o podobenství, v němž hlavní roli ztvárnil zajíc unikající různým nástrahám; mravně, ale i pragmaticky smýšlející: hrst sena je důležitější než víra. Kniha ve své době byla ilustrována mnoha známými autory a již během jejího českého překladu bylo dáno, že na ilustracích u nás se musí podílet nejvýznamnější autor. Jelikož ale původní ilustrace byly Čapkem zamýšleny též jako volné listy, stávaly se později běžnou součástí další grafické tvorby. Sloučit je společně s podobnými drobnými tisky bylo záměrem tohoto půvabného souboru, který vznikl na základě dochovaných originálních grafických štočků Josefa Čapka, z nichž bylo vytištěno sto grafických listů od každého a očíslováno. Tisk Závistivec patří do řady Čapkových pitoreskních postav, v nichž jednoduchými prostředky plošné grafiky formou několika řezů do linorytu umělec vytvářel emotivní výrazy tváří – ve stejném roce byly vytištěny listy Strašidlo, Žebračky, Nevěstka či Plačící. Ve všech je silný a srozumitelný výraz vyjádřen pouze tváří (někdy jen očima) a patetickým gestem rukou. Žebračka II je druhou verzí postavy ženy, kterou Čapek zpracoval v pěti grafických listech. Na všech je zvýrazněna postava ženy v obrysech zahalených kápí a její výraz je vyjádřen jednoduchým pohybem paží. Na tomto listě žena skládá ruce k tělu v gestu smíření a podrobení se. Grafika Toaleta, která také vznikla v roce 1919, patří k těm radostnějším – ostatně Čapek se věnoval vždy spíše tragickým postavám a proto milostné či erotické téma je v jeho díle vzácností. Dívka na tomto listu si jednou rukou čechrá dlouhé vlasy, druhá ji v rozpačitém posunku zakrývá nahá ňadra. Všechny tři grafiky v tomto souboru Dobrého díla, které nepocházejí z Románu zajícova, byly původně součástí známého alba Osmero linoleí, které v roce 1919 vydala opět Stará říše. V té době Josef Čapek navázal úzkou spolupráci s „moravskými osamělci“ Josefem Florianem a Bohuslavem Reynkem, z níž vzešla řada originálních tisků i ilustrací.

36.3
CZ
1790852000001165061
1919-1920-Soubor osmi linorytů - Žebračka (cena za soubor 8 linorytů s přebalem - samostatně neprodejné)-Josef Čapek
K prodeji
www.posam.cz/artwork/josef-capek/roman-zajicuv/josef-capek_zebracka_VL_BP.jpg
false
1919-01-01

Soubor osmi linorytů

Soubor osmi linorytů

2900

Soubor 8 linorytů na ručním papíře v knižní látkové kazetě, rozměry listů 30 x 20.5 cm, 1919-1920, paspartovány, signovány značkou Dobré dílo, číslovány 35/100. Publikováno v soupisu grafického díla – Pavla Pečinková, Josef Čapek, Grafika, Galerie Zdeněk Sklenář, Praha, 2009, str. 257, 258, 259, 268, 267, 269, 270. Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011 Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 252 tis czk, European Arts Investments, Praha, 2014 Nejvyšší známá dosažená cena za Čapkovu grafiku v galerijním prodeji: 250 tis czk, Praha, 2016 Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, European Arts Investments, Praha, 2016 Nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011 Soubor osmi linorytů Běžící zajíc I, Běžící zajíc II, Běžící pes, Oslice, Klečící mnich, Toaleta, Závistivec a Žebračka II patří ke kolekci novotisků z původních štočků Josefa Čapka vytvořených v letech 1919 a 1920. Prvních pět (Běžící zajíc I, Běžící zajíc II, Běžící pes, Oslice, Klečící mnich) bylo vytvořeno jako výtvarný doprovod knihy Francise Jammese Román Zajícův, který vydalo známé prvorepublikové Florianovo vydavatelství Stará říše v roce 1920 v překladu básníka Bohuslava Reynka (Le Roman du lievre, 1902). Kniha tehdy vyšla v nákladu 1580 kusů a ilustrace v podobě volných grafických listů se téměř nedochovaly. Čapkův záměr už ale tehdy byl vytvořit volné listy ornamentálního rázu, nikoli jen pouhé ilustrace románu, což víme z korespondence Reynkovi. Lze je tedy volně spojovat s dalšími volnými grafickými listy autora. Listy příslušející ke knize Román zajícův nemají autentické názvy, proto je lze nalézt i pod jinými jmény. Román zajícův byl čtenářsky oblíbenou knihou křesťanského spisovatele a básníka. Šlo o podobenství, v němž hlavní roli ztvárnil zajíc unikající různým nástrahám; mravně, ale i pragmaticky smýšlející: hrst sena je důležitější než víra. Kniha ve své době byla ilustrována mnoha známými autory a již během jejího českého překladu bylo dáno, že na ilustracích u nás se musí podílet nejvýznamnější autor. Jelikož ale původní ilustrace byly Čapkem zamýšleny též jako volné listy, stávaly se později běžnou součástí další grafické tvorby. Sloučit je společně s podobnými drobnými tisky bylo záměrem tohoto půvabného souboru, který vznikl na základě dochovaných originálních grafických štočků Josefa Čapka, z nichž bylo vytištěno sto grafických listů od každého a očíslováno. Tisk Závistivec patří do řady Čapkových pitoreskních postav, v nichž jednoduchými prostředky plošné grafiky formou několika řezů do linorytu umělec vytvářel emotivní výrazy tváří – ve stejném roce byly vytištěny listy Strašidlo, Žebračky, Nevěstka či Plačící. Ve všech je silný a srozumitelný výraz vyjádřen pouze tváří (někdy jen očima) a patetickým gestem rukou. Žebračka II je druhou verzí postavy ženy, kterou Čapek zpracoval v pěti grafických listech. Na všech je zvýrazněna postava ženy v obrysech zahalených kápí a její výraz je vyjádřen jednoduchým pohybem paží. Na tomto listě žena skládá ruce k tělu v gestu smíření a podrobení se. Grafika Toaleta, která také vznikla v roce 1919, patří k těm radostnějším – ostatně Čapek se věnoval vždy spíše tragickým postavám a proto milostné či erotické téma je v jeho díle vzácností. Dívka na tomto listu si jednou rukou čechrá dlouhé vlasy, druhá ji v rozpačitém posunku zakrývá nahá ňadra. Všechny tři grafiky v tomto souboru Dobrého díla, které nepocházejí z Románu zajícova, byly původně součástí známého alba Osmero linoleí, které v roce 1919 vydala opět Stará říše. V té době Josef Čapek navázal úzkou spolupráci s „moravskými osamělci“ Josefem Florianem a Bohuslavem Reynkem, z níž vzešla řada originálních tisků i ilustrací.

41.6
CZ
1790852000001147001
1919-1920-Soubor osmi linorytů-Josef Čapek
K prodeji
www.posam.cz/artwork/josef-capek/roman-zajicuv/josef-capek_soubor-linorytu_BP.jpg
false
1919-01-01

Pásmo (Guillaume Apollinaire)

Pásmo (Guillaume Apollinaire)

6400

Ilustrace básně Guillaume Apollinare: Pásmo, linoryt, 1919 vydal: František Borový, Praha 1919 z originálu přeložil Karel Čapek Kniha obsahuje celkem 15 grafik - obálka (linoryt), titulní list, (linoryt) a ilustrace (13 linorytů) Grafika byla počátkem dvacátého století nejdostupnějším prostředkem, jak publikovat výtvarnou tvorbu v tištěných médiích. Čapkovy grafické práce z tohoto období mají již nesporné kvality, autonomní výraz a vnitřní poezii a jsou srovnatelné s evropskou konkurencí. Během dvacátých let Čapek vytváří kolem čtyř set knižních obálek, které nejen zásadně rozšířily dobové uplatnění linořezu, ale především představovaly originální přínos pro tehdejší typografii a grafický design. Prvním souborem Čapkových ilustrací, publikovaných v roce 1919 nejprve časopisecky v Neumannově Červnu a vzápětí knižně v nakladatelství Fr. Borovského, byl doprovod ke kultovní básni kubistů a meziválečné avantgardy – k Apollinairovu Pásmu. Čapek se Apollinairovou tvorbou zabýval již před první světovou válkou, recenzoval knižní vydání jeho výtvarných referátů Malíři kubisté a přeložil báseň Cestující ze sbírky Alkoholy. Apollinaire ho přitahoval jako básník svobodou imaginace a originální literární formou, jako výtvarný kritik otevřeným a nedogmatickým přístupem k moderním tendencím. V ilustracích k Pásmu se Čapek výrazně odklání od nedávné puristické střídmosti a rozehrává expresivní tvarosloví. Jeho linořezy představují zcela originální typ knižní ilustrace, a to jak použitou technikou, tak výtvarnou stylizací i samotnou koncepcí obrazového doprovodu, který se k textové předloze vztahuje spíš volně a snaží se především postihnout její vnitřní ladění. Většina grafických listů k pásmu byla pravděpodobně vytvořena v letech 1918- 1919. Obálka Motiv rudého žhnoucího slunce v červeném kosočtverci je jednoznačně erotickým symbolem a principem ženy a zrození. Slunce a rudá barva rovněž odkazují na lásku a plození v duchu Špálovy panteistické mystiky živočišnosti. Lazar I. – titulní list Váže se na verš: Podoben Lazaru kterého světlo drtí… Grafický list inspirovaný slavným olejem Eduarda Muncha Výkřik, expresivně zachycující právě prožívanou úzkost a hrůzu člověka, který byl vystaven v Praze v roce 1905 a společně s dalšími expresionistickými obrazy norského umělce významně ovlivnil vývoj českého malířství počátku dvacátého století. Ohlasem na výstavu byla založena v roce 1906 česká skupina expresionistů Osma. V Čapkově tvorbě se expresionismus projevil výrazněji v letech 1915-1918 v cyklech Úzkost a Nevěstky. Námět Lazara bezprostředně souvisí s Posledním soudem a s Kristovým podobenstvím o boháči a Lazarovi, které ukazuje na důležitost podělit se o své bohatství s potřebnými lidmi. Duše spravedlivého a trpícího Lazara bývá ve scénách Posledního soudu přenášena do ráje , boháče pak odnáší do pekla ďábel. Rovněž Starozákonní námět Lazar v lůně Abrahámově, poukazuje na přenesení duší spravedlivých do ráje. Pozor Váže se na verš: Jsou krváky po šestáku samé detektivní případy Čapkový detektivové a vrahové vystupují ze tmy prudce a rychle jako aktéři filmu. Pozor -Lupič s šátkem na obličeji a revolverem v ruce se právě vynořil mezi mrakodrapy na rohu 11. ulice New Yorku pravděpodobně pronásledován slavným detektivem - miláčkem žen. Fiály Váže se na verš: Po celou noc se v kolejní kapli modlím. Fiála je v gotické architektuře vertikální zakončovací článek, jakási malá věžička, na opěrných pilířích, při patě štítů nebo nad baldachýny. Je zdobená na hranách kraby a zakončena kytkou. Trojice fiál odkazuje k Nejsvětější Trojici. Kristus (1918-1919) Váže se na verš: Toť Kristus který k nebi lépe než letci vzlétá, jemu náleží podnes výškový rekord světa. Kristus ve Slávě stoupá, usazen na trůnu ve velké sféře a obklopen duhovou mandorlou (symbolem smlouvy mezi člověkem a Bohem) vzhůru k nebesům. Verš upomíná na Nanebevstoupení Krista, který po té co byl ukřižován, vstal po třech dnech z mrtvých a za přítomnosti svých učedníků vstoupil na nebesa. Pták Váže se na verš: A změň v ptáka náš věk jak Ježíš nahoru letí. Technika linorytu přivádí Čapka k jednoduché a pevné výtvarné zkratce, jíž dociluje maximálního expresivního účinku při minimu formálních prostředků. Motiv ptáčka se pro svoji jednoduchost a lyričnost vyskytuje v Čapkově grafické velmi často. Zde ale také poukazuje na Zmrtvýchvstalého Krista, který jako bájný pták Fénix vstal z popela a vystoupal k oblakům. Ďáblové Váže se na verš: Ďáblové v propastech zvedají hlavu by mohli naň (Ježíše) pohleděti. Ďábel je v křesťanských i nekřesťanských představách vtělením zla a vládce pekel v kterém podle křesťanské tradice skončí zatracené hříšné duše, které v pekle čeká dvojí trest: odloučení od Boha a utrpení vyvolané pekelným ohněm. Pekelný oheň spalující hříšníky byl převzat z židovského prostředí, neboť pro Židy bylo synonymem hrůzy údolí Hinnom u Jeruzaléma, kde byli provinilci palováni. Ďáblové z propasti (pekla) hledí na Zmrtvýchvstalého Krista, který sestupuje do předpeklí. Sestup Krista do předpeklí zmiňuje Matoušovo evangelium v němž se hovoří o tom, že po smrti Ježíšově se otevřely hroby a mnozí svatí byli vzkříšeni a vyšli z hrobů. Kristus doprovázený anděly rozrazil brány do předpeklí, které hlídal Hádes a Satan. Nejprve Spasitel porazil Satana, poté vzkřísil praotce Adama a všechny svaté a předal je archandělu Michaelovi. Žebrák Váže se na verš: Láska již trpím je má choroba tajná… Jediným gestem vyjádřený žal láskou zlomeného muže, který si připadá jako žebrák na ulici, který klepe na vrata a prosí o almužnu – lásku ženy, které se mu však nedostává. Achát I. Váže se na verš: V achátech Svatovítských zříš zděšen své vlastní rysy, který souvisí s Apollinarovou návštěvou Prahy v roce 1902, a naráží na pověst o zlověstnosti rozpoznání lidské podoby v drahých kamenech Svatováclavské kaple pražské katedrály. Jediným výkřikem vyjádřená hrůza, introvertní zděšení a teskná soucitnost dvou motivů Nevěstek nesou hlavní významovou rovinu série grafik Pásma. Achát II. Váže se na verš: V achátech Svatovítských zříš zděšen své vlastní rysy (viz Achát I.) Lazar II. Váže se na verš: Podoben Lazaru kterého světlo drtí…(viz Lazar I.) Piják Váže se na verš: …. Chce se mi plakat. Nad tebou nade vším co zděsilo tě nad ni kterou mám rád. Motivy obyčejných chlapů s názvy Piják, Harmonikář, Sedící muži apod. předjímají společně s Nevěstkami důležité sociálně kritické období Čapkovy tvorby z dvacátých let, kdy se soustředěně zabýval vyjádřením lidského žalu a utrpení. Nevěstka I. a Nevěstka II. Váže se na verš: Je to dcera městského strážníka prý z Cannes. Neznám její ruce jsou tvrdé rozprýskané a Pokorně dávám svá ústa ubohé dívce se strašným smíchem… Motiv nevěstky zpracovává Čapek od roku 1906 v početné sérii kreseb, linořezů i olejomaleb. Nevěstky z Pásma jsou až melancholicky groteskní, v jejich obličejích můžeme však číst i bezvýchodný žal. Zatímco Nevěstka I. je formou melancholicky expresionistická, Nevěstka II. je již pojata silnou obrysovou linií a za pomocí kubisticky geometrizujícího tvarosloví. Tělo ženy je seskládáno z trojúhelníkovitého trupu a obličeje, s přísně geometrickým účesem, a dalších geometrických útvarů. Koncovka ( znak slunce) Uzavírá báseň veršem: S bohem, s bohem spáči. Slunce plá pláče Motiv slunce symbolizující život a nový nadcházející den uzavírá celé Pásmo. Čapek vkládá do každého obrazu, ilustrace nebo obálky důvěru ve své diváky, v jejich dobrý pohled na svět a v jejich smysl pro krásu prosté věci. Nejinak je tomu i u linořezů, které vznikly jako ilustrace pro Apollinarovu báseň. Literatura: Pavla Pečínková, Josef Čapek Grafika, Praha 2009, str.: 20-21, 247-254. Jiří Kotalík/Vladimír Thiele, Josef Čapek a kniha, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha 1958, str.: 188.

55.9
CZ
1790852000001058021
1919-Pásmo (Guillaume Apollinaire)-Josef Čapek
K prodeji
www.posam.cz/artwork/josef-capek/appolinaire-pasmo/josef-capek_appolinaire-pasmo_BP.jpg
false
1919-01-01

Souček

Souček

1300

Linořez, 12.7 x 8 cm, s rámem 26 x 22 cm, 1919, černý tisk na papíře, signováno vpravo dole. Přílohová grafika časopisu Červen, roč.2, 1919 - 1920, č. 35, 30. 10. 1919, str. 313. Původ: soukromá sbírka. Publikováno: v knize Josef Čapek Grafika, Pečínková, Praha 2009, str. 255 v knize The Čapek Brothers and Czech Avant - gardes, Kanagawa 2002, Wakayama - Tokyo 2003, str. 42 nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011 nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 216 tis Kč, Praha, 2016 nejvyšší známá dosažená cena za Čapkovu grafiku v galerijním prodeji: 250 tis Kč, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil Kč, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011 Motivem linořezu je postava vojáka Součka ze Šrámkovi povídky Popová. Josef Čapek byl český malíř, spisovatel, grafik a knižní ilustrátor. Josef Čapek vystudoval německou tkalcovskou školu ve Vrchlabí. Roku 1904 odešel natrvalo do Prahy, kam se později přestěhovala celá rodina. V letech 1904 – 1910 studoval malbu a kresbu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. V letech 1910 až 1911 byl spolu s bratrem Karlem na studijní cestě ve Francii, odkud pocházejí jeho první výrazná díla, na nichž je patrný vliv uměleckých směrů fauvismus a expresionismus. Po návratu do Prahy spoluzakládají moderní uměleckou společnost Skupina výtvarných umělců a Josef Čapek se přiklání ke kubismu. V roce 1918 tak zakládá novou skupinu Tvrdošíjní, která přetrvává do roku 1924, kdy má svoji první vlastní výstavu. Ve Tvrdošíjných působily osobnosti jako Václav Špála nebo Jan Zrzavý. Po Mnichovské dohodě i po okupaci v březnu 1939 odmítal odejít do exilu, a tak byl hned první den války – 1. září 1939 zatčen gestapem podobně jako další společenští prominenti českých zemí. Podle všech indicií zemřel v koncentračním táboru Bergen-Belsen v dubnu 1945, krátce před koncem války.

34.1
CZ
1790852000000708099
1919-Souček-Josef Čapek
K prodeji
null
false
1920
1920-01-01

Kuřák

Kuřák

22000

Kresba uhlem a temperou na papíře, 35 × 38 cm, s rámem 60 × 61.5 cm, kolem 1920, signováno vpravo dole. Autorův přípis „Hele – aby to tak bylo to malý havanský, co pan řiditel tabákový režie chystá k Vánocům to překvapení nám kuřákům!“ Původ: aukční síň Dorotheum, Praha. Posudek od PhDr. Pavla Pečinková, CSc. k nahlédnutí "ZDE". Původní kresebná předloha pro anekdotu otištěnou v časopise Dobrý den, roč. 1. č. 4, s.4, 25.11.1927 Verze: vzdáleně podobný námět zpracován jako olej Muž s dýmkou (odložený obraz), 1920, olej na plátně, 45x55 cm Nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011 Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 216 tis czk, Praha, 2016 Nejvyšší známá dosažená cena za Čapkovu grafiku v galerijním prodeji: 250 tis czk, Praha, 2016 Nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016 Nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011 Námět karikaturní postavy sklánějící se na zem pro kouřícího špačka doutníku i osobní Čapkův přípis svědčí o tom, že šlo o ilustraci patrně do satirického časopisu Nebojsa (Čapek působil v redakci v letech 1918-1920). Je však také možné, že šlo o knižní ilustraci a přípis byl adresován básníkovi a šéfredaktorovi časopisu Červen S. K. Neumannovi. Podle vyznačení poměru šířky lze každopádně předpokládat, že kresba měla mít roli ilustrace a putovala k někomu, s kým se Čapek dobře znal a kdo byl také vášnivým kuřákem doutníků jako on. Z odlehčeného podání postavy chudáka, který sbírá vajgly, ale není čapkovsky tragickou figurou, si můžeme odvodit, že kresba měla humorný záměr. Tato kresba je zcela výjimečná a žádná podobná nebyla na aukčním trhu zaznamenána.

85.9
CZ
1790852000000292049
1920-Kuřák-Josef Čapek
K prodeji
www.posam.cz/artwork/josef-capek/kurak/josef-capek_kurak_VL_FP.jpg
false
1920-01-01

Snopy

Snopy

4500

Tužka na papíře, 11 x 17.5 cm, s rámem 20 x 31 cm, kolem 1920, signováno. Kolem roku 1920 se do Čapkovy tvorby vrací také téma krajiny. Kresba tužkou Snopy je idylickým obrazem venkova na konci horkého letního dne, kdy se již sklizené obilí, svázané do snopů, nechává dosušit v kupkách na poli. Venkovská chaloupka a několik stromů načrtnutých na horizontu, včetně drobných lučních kvítků vykukujících ze strniště v předním plánu obrazu, jen umocňují celkový romantický ráz obrazu. Obilné klasy jsou v umění všeobecným atributem léta - ročního období sklizně.

36.9
CZ
1790852000000292011
1920-Snopy-Josef Čapek
K prodeji
www.posam.cz/artwork/josef-capek/snopy/josef-capek_snopy_BP.jpg
false
1951
1951-01-01

Soubor Veselý rok

Soubor Veselý rok

6400

12 serigrafií (1934-1935) v původních papírových deskách, ofsetový tisk schválilo Státní nakladatelství, oddělení Komenium jako učební pomůcku pro školy, 1949, vytištěno 1951 Původ: aukční síň Praha. Publikováno v katalogu Josef Čapek, Národní galerie v Praze, 1979 a v nespočetné řadě dětských knížek. nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011 nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 216 tis czk, Praha, 2016 nejvyšší známá dosažená cena za Čapkovu grafiku v galerijním prodeji: 250 tis czk, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011 Tisky dvanácti kreseb barevným pastelem jako učební pomůcka pro školy vyšel až 6 let po Čapkově smrti v koncentračním táboře. V době, kdy kresby podle podpisu a datace vznikly, byla Čapkova dcera Alena žačkou základní školy. Právě ve 30. letech se autor věnoval tvorbě pro děti intenzivně, psal i ilustroval dětské knihy. Veselý rok je kresebným kalendářem, který každý měsíc prostřednictvím dětských her ukazuje jednotlivá roční období. Typické dětské postavičky i prostředí vytvořené stylem naivismu připomínají samy o sobě autentický dětský projev, tak jak jej známe i z nejslavnější Čapkovy dětské knihy Povídání o kočičce a pejskovi. Jednotlivé tisky jsou očíslované a pojmenované Na cestičce, Rybníček, Hrajeme kuličky, Na kládě, U naší chalupy, Ve vodě, Lítej míčku, Jablíčko, Listí padá, Naposledy s drakem, Na ledě, Sněhulák. Na jejich zadní straně je oficiální přípis nakladatelství a znak Komenia. V českých aukčních síních se tisky objevují jak jednotlivě, tak také jako celistvý soubor. Jelikož byl Veselý rok opakovaně vydáván i v pozdějších letech (ve školách sloužil až do devadesátých let), je první vydání z roku 1951 nejcennější i nejvzácnější.

60.7
CZ
1790852000001175041
1951-Soubor Veselý rok-Josef Čapek
K prodeji
null
false
1951-01-02

Veselý rok – Na cestičče

Veselý rok - Na cestičče

650

Na cestičce (1934-35) ze souboru Veselý rok, serigrafie, ofsetový tisk, 26 x 35,5 cm, s rámem 53,5 x 62,5 cm. vydalo Státní nakladatelství, oddělení Komenium jako učební pomůcku pro školy, 1951 Původ: aukční síň Praha. Publikováno v katalogu Josef Čapek, Národní galerie v Praze, 1979 a v nespočetné řadě dětských knížek. nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011 nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 216 tis czk, Praha, 2016 nejvyšší známá dosažená cena za Čapkovu grafiku v galerijním prodeji: 250 tis czk, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011 Tisky dvanácti kreseb barevným pastelem jako učební pomůcka pro školy vyšel až 6 let po Čapkově smrti v koncentračním táboře. V době, kdy kresby podle podpisu a datace vznikly, byla Čapkova dcera Alena žačkou základní školy. Právě ve 30. letech se autor věnoval tvorbě pro děti intenzivně, psal i ilustroval dětské knihy. Veselý rok je kresebným kalendářem, který každý měsíc prostřednictvím dětských her ukazuje jednotlivá roční období. Typické dětské postavičky i prostředí vytvořené stylem naivismu připomínají samy o sobě autentický dětský projev, tak jak jej známe i z nejslavnější Čapkovy dětské knihy Povídání o kočičce a pejskovi. Jednotlivé tisky jsou očíslované a pojmenované Na cestičce, Rybníček, Hrajeme kuličky, Na kládě, U naší chalupy, Ve vodě, Lítej míčku, Jablíčko, Listí padá, Naposledy s drakem, Na ledě, Sněhulák. Na jejich zadní straně je oficiální přípis nakladatelství a znak Komenia. V českých aukčních síních se tisky objevují jak jednotlivě, tak také jako celistvý soubor. Jelikož byl Veselý rok opakovaně vydáván i v pozdějších letech (ve školách sloužil až do devadesátých let), je první vydání z roku 1947 nejcennější i nejvzácnější.

62.7
CZ
1790852000000800073
1951-Veselý rok - Na cestičče-Josef Čapek
K prodeji
null
false
1951-02-01

Veselý rok – Rybníček

Veselý rok - Rybníček

650

Rybníček (1934-35) ze souboru Veselý rok, serigrafie, ofsetový tisk, 26 x 36 cm, s rámem 53,5 x 62,5 cm. vydalo Státní nakladatelství, oddělení Komenium jako učební pomůcku pro školy, 1951 Původ: aukční síň Praha. Publikováno v katalogu Josef Čapek, Národní galerie v Praze, 1979 a v nespočetné řadě dětských knížek. nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011 nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 216 tis czk, Praha, 2016 nejvyšší známá dosažená cena za Čapkovu grafiku v galerijním prodeji: 250 tis czk, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011 Tisky dvanácti kreseb barevným pastelem jako učební pomůcka pro školy vyšel až 6 let po Čapkově smrti v koncentračním táboře. V době, kdy kresby podle podpisu a datace vznikly, byla Čapkova dcera Alena žačkou základní školy. Právě ve 30. letech se autor věnoval tvorbě pro děti intenzivně, psal i ilustroval dětské knihy. Veselý rok je kresebným kalendářem, který každý měsíc prostřednictvím dětských her ukazuje jednotlivá roční období. Typické dětské postavičky i prostředí vytvořené stylem naivismu připomínají samy o sobě autentický dětský projev, tak jak jej známe i z nejslavnější Čapkovy dětské knihy Povídání o kočičce a pejskovi. Jednotlivé tisky jsou očíslované a pojmenované Na cestičce, Rybníček, Hrajeme kuličky, Na kládě, U naší chalupy, Ve vodě, Lítej míčku, Jablíčko, Listí padá, Naposledy s drakem, Na ledě, Sněhulák. Na jejich zadní straně je oficiální přípis nakladatelství a znak Komenia. V českých aukčních síních se tisky objevují jak jednotlivě, tak také jako celistvý soubor. Jelikož byl Veselý rok opakovaně vydáván i v pozdějších letech (ve školách sloužil až do devadesátých let), je první vydání z roku 1951 nejcennější i nejvzácnější.

82.3
CZ
1790852000000680001
1951-Veselý rok - Rybníček-Josef Čapek
K prodeji
null
false
1951-03-01

Veselý rok – Hrajeme kuličky

Veselý rok - Hrajeme kuličky

650

Hrajeme kuličky (1934-35) ze souboru Veselý rok, serigrafie, ofsetový tisk, 26 x 35,5 cm, s rámem 53,5 x 62,5 cm. vydalo Státní nakladatelství, oddělení Komenium jako učební pomůcku pro školy, 1951 Původ: aukční síň Praha. Publikováno v katalogu Josef Čapek, Národní galerie v Praze, 1979 a v nespočetné řadě dětských knížek. nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011 nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 216 tis czk, Praha, 2016 nejvyšší známá dosažená cena za Čapkovu grafiku v galerijním prodeji: 250 tis czk, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011 Tisky dvanácti kreseb barevným pastelem jako učební pomůcka pro školy vyšel až 6 let po Čapkově smrti v koncentračním táboře. V době, kdy kresby podle podpisu a datace vznikly, byla Čapkova dcera Alena žačkou základní školy. Právě ve 30. letech se autor věnoval tvorbě pro děti intenzivně, psal i ilustroval dětské knihy. Veselý rok je kresebným kalendářem, který každý měsíc prostřednictvím dětských her ukazuje jednotlivá roční období. Typické dětské postavičky i prostředí vytvořené stylem naivismu připomínají samy o sobě autentický dětský projev, tak jak jej známe i z nejslavnější Čapkovy dětské knihy Povídání o kočičce a pejskovi. Jednotlivé tisky jsou očíslované a pojmenované Na cestičce, Rybníček, Hrajeme kuličky, Na kládě, U naší chalupy, Ve vodě, Lítej míčku, Jablíčko, Listí padá, Naposledy s drakem, Sněhulák. Na jejich zadní straně je oficiální přípis nakladatelství a znak Komenia. V českých aukčních síních se tisky objevují jak jednotlivě, tak také jako celistvý soubor. Jelikož byl Veselý rok opakovaně vydáván i v pozdějších letech (ve školách sloužil až do devadesátých let), je první vydání z roku 1951 nejcennější i nejvzácnější.

82.3
CZ
1790852000000800117
1951-Veselý rok - Hrajeme kuličky-Josef Čapek
K prodeji
null
false
1951-04-01

Veselý rok – Na kládě

Veselý rok - Na kládě

400

Na kládě (1934-35) ze souboru Veselý rok, serigrafie, ofsetový tisk, 26 x 35,5 cm, 53,5 x 62,5 cm (s rámem). vydalo Státní nakladatelství, oddělení Komenium jako učební pomůcku pro školy, 1951 Původ: aukční síň Praha. Publikováno v katalogu Josef Čapek, Národní galerie v Praze, 1979 a v nespočetné řadě dětských knížek. nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011 nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 216 tis czk, Praha, 2016 nejvyšší známá dosažená cena za Čapkovu grafiku v galerijním prodeji: 250 tis czk, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011 Tisky dvanácti kreseb barevným pastelem jako učební pomůcka pro školy vyšel až 6 let po Čapkově smrti v koncentračním táboře. V době, kdy kresby podle podpisu a datace vznikly, byla Čapkova dcera Alena žačkou základní školy. Právě ve 30. letech se autor věnoval tvorbě pro děti intenzivně, psal i ilustroval dětské knihy. Veselý rok je kresebným kalendářem, který každý měsíc prostřednictvím dětských her ukazuje jednotlivá roční období. Typické dětské postavičky i prostředí vytvořené stylem naivismu připomínají samy o sobě autentický dětský projev, tak jak jej známe i z nejslavnější Čapkovy dětské knihy Povídání o kočičce a pejskovi. Jednotlivé tisky jsou očíslované a pojmenované Na cestičce, Rybníček, Hrajeme kuličky, Na kládě, U naší chalupy, Ve vodě, Lítej míčku, Jablíčko, Listí padá, Naposledy s drakem, Na ledě, Sněhulák. Na jejich zadní straně je oficiální přípis nakladatelství a znak Komenia. V českých aukčních síních se tisky objevují jak jednotlivě, tak také jako celistvý soubor. Jelikož byl Veselý rok opakovaně vydáván i v pozdějších letech (ve školách sloužil až do devadesátých let), je první vydání z roku 1951 nejcennější i nejvzácnější.

82.3
CZ
1790852000000800067
1951-Veselý rok - Na kládě-Josef Čapek
Prodáno
null
false
1951-05-01

Veselý rok – U naší chalupy

Veselý rok - U naší chalupy

650

U naší chalupy (1934-35) ze souboru Veselý rok, serigrafie, ofsetový tisk, 26 x 36 cm, s rámem 53,5 x 62,5 cm. vydalo Státní nakladatelství, oddělení Komenium jako učební pomůcku pro školy, 1951 Původ: aukční síň Praha. Publikováno v katalogu Josef Čapek, Národní galerie v Praze, 1979 a v nespočetné řadě dětských knížek. nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011 nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 216 tis czk, Praha, 2016 nejvyšší známá dosažená cena za Čapkovu grafiku v galerijním prodeji: 250 tis czk, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011 Tisky dvanácti kreseb barevným pastelem jako učební pomůcka pro školy vyšel až 6 let po Čapkově smrti v koncentračním táboře. V době, kdy kresby podle podpisu a datace vznikly, byla Čapkova dcera Alena žačkou základní školy. Právě ve 30. letech se autor věnoval tvorbě pro děti intenzivně, psal i ilustroval dětské knihy. Veselý rok je kresebným kalendářem, který každý měsíc prostřednictvím dětských her ukazuje jednotlivá roční období. Typické dětské postavičky i prostředí vytvořené stylem naivismu připomínají samy o sobě autentický dětský projev, tak jak jej známe i z nejslavnější Čapkovy dětské knihy Povídání o kočičce a pejskovi. Jednotlivé tisky jsou očíslované a pojmenované Na cestičce, Rybníček, Hrajeme kuličky, Na kládě, U naší chalupy, Ve vodě, Lítej míčku, Jablíčko, Listí padá, Naposledy s drakem, Na ledě, Sněhulák. Na jejich zadní straně je oficiální přípis nakladatelství a znak Komenia. V českých aukčních síních se tisky objevují jak jednotlivě, tak také jako celistvý soubor. Jelikož byl Veselý rok opakovaně vydáván i v pozdějších letech (ve školách sloužil až do devadesátých let), je první vydání z roku 1951 nejcennější i nejvzácnější.

82.3
CZ
1790852000000863081
1951-Veselý rok - U naší chalupy-Josef Čapek
K prodeji
null
false
1951-06-01

Veselý rok – Ve vodě

Veselý rok - Ve vodě

650

Ve vodě (1934-35) ze souboru Veselý rok, serigrafie, ofsetový tisk, 26 x 35,5 cm, s rámem 53,5 x 62,5 cm. Veselý rok vydalo Státní nakladatelství, oddělení Komenium jako učební pomůcku pro školy, 1951 Původ: aukční síň Praha. Publikováno v katalogu Josef Čapek, Národní galerie v Praze, 1979 a v nespočetné řadě dětských knížek. nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011 nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 216 tis czk, Praha, 2016 nejvyšší známá dosažená cena za Čapkovu grafiku v galerijním prodeji: 250 tis czk, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011 Tisky dvanácti kreseb barevným pastelem jako učební pomůcka pro školy vyšel až 6 let po Čapkově smrti v koncentračním táboře. V době, kdy kresby podle podpisu a datace vznikly, byla Čapkova dcera Alena žačkou základní školy. Právě ve 30. letech se autor věnoval tvorbě pro děti intenzivně, psal i ilustroval dětské knihy. Veselý rok je kresebným kalendářem, který každý měsíc prostřednictvím dětských her ukazuje jednotlivá roční období. Typické dětské postavičky i prostředí vytvořené stylem naivismu připomínají samy o sobě autentický dětský projev, tak jak jej známe i z nejslavnější Čapkovy dětské knihy Povídání o kočičce a pejskovi. Jednotlivé tisky jsou očíslované a pojmenované Na cestičce, Rybníček, Hrajeme kuličky, Na kládě, U naší chalupy, Ve vodě, Lítej míčku, Jablíčko, Listí padá, Naposledy s drakem, Sněhulák. Na jejich zadní straně je oficiální přípis nakladatelství a znak Komenia. V českých aukčních síních se tisky objevují jak jednotlivě, tak také jako celistvý soubor. Jelikož byl Veselý rok opakovaně vydáván i v pozdějších letech (ve školách sloužil až do devadesátých let), je první vydání z roku 1951 nejcennější i nejvzácnější.

82.3
CZ
1790852000000800059
1951-Veselý rok - Ve vodě-Josef Čapek
K prodeji
null
false
1951-07-01

Veselý rok – Lítej míčku

Veselý rok - Lítej míčku

650

Lítej míčku (1934-35) ze souboru Veselý rok, serigrafie, ofsetový tisk, 26 x 35,5 cm, s rámem 53,5 x 62,5 cm. vydalo Státní nakladatelství, oddělení Komenium jako učební pomůcku pro školy, 1951 Původ: aukční síň Praha. Publikováno v katalogu Josef Čapek, Národní galerie v Praze, 1979 a v nespočetné řadě dětských knížek. nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011 nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 216 tis czk, Praha, 2016 nejvyšší známá dosažená cena za Čapkovu grafiku v galerijním prodeji: 250 tis czk, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011 Tisky dvanácti kreseb barevným pastelem jako učební pomůcka pro školy vyšel až 6 let po Čapkově smrti v koncentračním táboře. V době, kdy kresby podle podpisu a datace vznikly, byla Čapkova dcera Alena žačkou základní školy. Právě ve 30. letech se autor věnoval tvorbě pro děti intenzivně, psal i ilustroval dětské knihy. Veselý rok je kresebným kalendářem, který každý měsíc prostřednictvím dětských her ukazuje jednotlivá roční období. Typické dětské postavičky i prostředí vytvořené stylem naivismu připomínají samy o sobě autentický dětský projev, tak jak jej známe i z nejslavnější Čapkovy dětské knihy Povídání o kočičce a pejskovi. Jednotlivé tisky jsou očíslované a pojmenované Na cestičce, Rybníček, Hrajeme kuličky, Na kládě, U naší chalupy, Ve vodě, Lítej míčku, Jablíčko, Listí padá, Naposledy s drakem, Na ledě, Sněhulák. Na jejich zadní straně je oficiální přípis nakladatelství a znak Komenia. V českých aukčních síních se tisky objevují jak jednotlivě, tak také jako celistvý soubor. Jelikož byl Veselý rok opakovaně vydáván i v pozdějších letech (ve školách sloužil až do devadesátých let), je první vydání z roku 1951 nejcennější i nejvzácnější.

82.3
CZ
1790852000000800079
1951-Veselý rok - Lítej míčku-Josef Čapek
K prodeji
null
false
1951-08-01

Veselý rok – Jablíčko

Veselý rok - Jablíčko

650

Jablíčko (1934-35) ze souboru Veselý rok, serigrafie, ofsetový tisk, 26 x 35,5 cm, 53,5 x 62,5 cm (s rámem). vydalo Státní nakladatelství, oddělení Komenium jako učební pomůcku pro školy, 1951 Původ: aukční síň Praha. Publikováno: v katalogu Josef Čapek, Národní galerie v Praze, 1979 a v nespočetné řadě dětských knížek nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011 nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 216 tis czk, Praha, 2016 nejvyšší známá dosažená cena za Čapkovu grafiku v galerijním prodeji: 250 tis czk, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011 Tisky dvanácti kreseb barevným pastelem jako učební pomůcka pro školy vyšel až 6 let po Čapkově smrti v koncentračním táboře. V době, kdy kresby podle podpisu a datace vznikly, byla Čapkova dcera Alena žačkou základní školy. Právě ve 30. letech se autor věnoval tvorbě pro děti intenzivně, psal i ilustroval dětské knihy. Veselý rok je kresebným kalendářem, který každý měsíc prostřednictvím dětských her ukazuje jednotlivá roční období. Typické dětské postavičky i prostředí vytvořené stylem naivismu připomínají samy o sobě autentický dětský projev, tak jak jej známe i z nejslavnější Čapkovy dětské knihy Povídání o kočičce a pejskovi. Jednotlivé tisky jsou očíslované a pojmenované Na cestičce, Rybníček, Hrajeme kuličky, Na kládě, U naší chalupy, Ve vodě, Lítej míčku, Jablíčko, Listí padá, Naposledy s drakem, Na ledě, Sněhulák. Na jejich zadní straně je oficiální přípis nakladatelství a znak Komenia. V českých aukčních síních se tisky objevují jak jednotlivě, tak také jako celistvý soubor. Jelikož byl Veselý rok opakovaně vydáván i v pozdějších letech (ve školách sloužil až do devadesátých let), je první vydání z roku 1951 nejcennější i nejvzácnější.

82.3
CZ
1790852000000800085
1951-Veselý rok - Jablíčko-Josef Čapek
K prodeji
null
false
1951-09-01

Veselý rok – Listí padá

Veselý rok - Listí padá

400

Listí padá (1934-35) ze souboru Veselý rok, serigrafie, ofsetový tisk, 26 x 35,5 cm, s rámem 53,5 x 62,5 cm. vydalo Státní nakladatelství, oddělení Komenium jako učební pomůcku pro školy, 1951 Původ: aukční síň Praha. Publikováno v katalogu Josef Čapek, Národní galerie v Praze, 1979 a v nespočetné řadě dětských knížek. nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011 nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 216 tis czk, Praha, 2016 nejvyšší známá dosažená cena za Čapkovu grafiku v galerijním prodeji: 250 tis czk, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011 Tisky dvanácti kreseb barevným pastelem jako učební pomůcka pro školy vyšel až 6 let po Čapkově smrti v koncentračním táboře. V době, kdy kresby podle podpisu a datace vznikly, byla Čapkova dcera Alena žačkou základní školy. Právě ve 30. letech se autor věnoval tvorbě pro děti intenzivně, psal i ilustroval dětské knihy. Veselý rok je kresebným kalendářem, který každý měsíc prostřednictvím dětských her ukazuje jednotlivá roční období. Typické dětské postavičky i prostředí vytvořené stylem naivismu připomínají samy o sobě autentický dětský projev, tak jak jej známe i z nejslavnější Čapkovy dětské knihy Povídání o kočičce a pejskovi. Jednotlivé tisky jsou očíslované a pojmenované Na cestičce, Rybníček, Hrajeme kuličky, Na kládě, U naší chalupy, Ve vodě, Lítej míčku, Jablíčko, Listí padá, Naposledy s drakem, Na ledě, Sněhulák. Na jejich zadní straně je oficiální přípis nakladatelství a znak Komenia. V českých aukčních síních se tisky objevují jak jednotlivě, tak také jako celistvý soubor. Jelikož byl Veselý rok opakovaně vydáván i v pozdějších letech (ve školách sloužil až do devadesátých let), je první vydání z roku 1951 nejcennější i nejvzácnější.

82.3
CZ
1790852000000800097
1951-Veselý rok - Listí padá-Josef Čapek
Prodáno
null
false
1951-10-01

Veselý rok – Naposledy s drakem

Veselý rok - Naposledy s drakem

400

Naposledy s drakem (1934-35) ze souboru Veselý rok, ofsetový tisk, serigrafie, 26 x 35,5 cm, s rámem 53,5 x 62,5 cm. vydalo Státní nakladatelství, oddělení Komenium jako učební pomůcku pro školy, 1951 Původ: aukční síň Praha. Publikováno v katalogu Josef Čapek, Národní galerie v Praze, 1979 a v nespočetné řadě dětských knížek. nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011 nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 216 tis czk, Praha, 2016 nejvyšší známá dosažená cena za Čapkovu grafiku v galerijním prodeji: 250 tis czk, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011 Tisky dvanácti kreseb barevným pastelem jako učební pomůcka pro školy vyšel až 6 let po Čapkově smrti v koncentračním táboře. V době, kdy kresby podle podpisu a datace vznikly, byla Čapkova dcera Alena žačkou základní školy. Právě ve 30. letech se autor věnoval tvorbě pro děti intenzivně, psal i ilustroval dětské knihy. Veselý rok je kresebným kalendářem, který každý měsíc prostřednictvím dětských her ukazuje jednotlivá roční období. Typické dětské postavičky i prostředí vytvořené stylem naivismu připomínají samy o sobě autentický dětský projev, tak jak jej známe i z nejslavnější Čapkovy dětské knihy Povídání o kočičce a pejskovi. Jednotlivé tisky jsou očíslované a pojmenované Na cestičce, Rybníček, Hrajeme kuličky, Na kládě, U naší chalupy, Ve vodě, Lítej míčku, Jablíčko, Listí padá, Naposledy s drakem, Na ledě, Sněhulák. Na jejich zadní straně je oficiální přípis nakladatelství a znak Komenia. V českých aukčních síních se tisky objevují jak jednotlivě, tak také jako celistvý soubor. Jelikož byl Veselý rok opakovaně vydáván i v pozdějších letech (ve školách sloužil až do devadesátých let), je první vydání z roku 1951 nejcennější i nejvzácnější.

82.3
CZ
1790852000000800103
1951-Veselý rok - Naposledy s drakem-Josef Čapek
Prodáno
null
false
1951-11-01

Veselý rok – Na ledě

Veselý rok - Na ledě

400

Na ledě (1934-35) ze souboru Veselý rok, serigrafie, ofsetový tisk, 26 x 35,5 cm, s rámem 53,5 x 62,5 cm. vydalo Státní nakladatelství, oddělení Komenium jako učební pomůcku pro školy, 1951 Původ: aukční síň Praha. Publikováno v katalogu Josef Čapek, Národní galerie v Praze, 1979 a v nespočetné řadě dětských knížek. nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011 nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 216 tis czk, Praha, 2016 nejvyšší známá dosažená cena za Čapkovu grafiku v galerijním prodeji: 250 tis czk, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011 Tisky dvanácti kreseb barevným pastelem jako učební pomůcka pro školy vyšel až 6 let po Čapkově smrti v koncentračním táboře. V době, kdy kresby podle podpisu a datace vznikly, byla Čapkova dcera Alena žačkou základní školy. Právě ve 30. letech se autor věnoval tvorbě pro děti intenzivně, psal i ilustroval dětské knihy. Veselý rok je kresebným kalendářem, který každý měsíc prostřednictvím dětských her ukazuje jednotlivá roční období. Typické dětské postavičky i prostředí vytvořené stylem naivismu připomínají samy o sobě autentický dětský projev, tak jak jej známe i z nejslavnější Čapkovy dětské knihy Povídání o kočičce a pejskovi. Jednotlivé tisky jsou očíslované a pojmenované Na cestičce, Rybníček, Hrajeme kuličky, Na kládě, U naší chalupy, Ve vodě, Lítej míčku, Jablíčko, Listí padá, Naposledy s drakem, Na ledě, Sněhulák. Na jejich zadní straně je oficiální přípis nakladatelství a znak Komenia. V českých aukčních síních se tisky objevují jak jednotlivě, tak také jako celistvý soubor. Jelikož byl Veselý rok opakovaně vydáván i v pozdějších letech (ve školách sloužil až do devadesátých let), je první vydání z roku 1951 nejcennější i nejvzácnější.

82.3
CZ
1790852000000800091
1951-Veselý rok - Na ledě-Josef Čapek
Prodáno
null
false
1951-12-01

Veselý rok – Sněhulák

Veselý rok - Sněhulák

400

Sněhulák (1934-35) ze souboru Veselý rok, serigrafie, ofsetový tisk, 26 x 35,5 cm, s rámem 53,5 x 62,5 cm. vydalo Státní nakladatelství, oddělení Komenium jako učební pomůcku pro školy, 1951 Původ: aukční síň Praha. Publikováno v katalogu Josef Čapek, Národní galerie v Praze, 1979 a v nespočetné řadě dětských knížek. nejvyšší dosažená aukční cena na světovém trhu za Čapkovu grafiku: 13.125 £, Sotheby’s London, 2011 nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkovu grafiku: 216 tis czk, Praha, 2016 nejvyšší známá dosažená cena za Čapkovu grafiku v galerijním prodeji: 250 tis czk, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena na českém trhu za Čapkův olej na plátně je 17,5 mil czk, Praha, 2016 nejvyšší dosažená aukční cena světovém trhu za Čapkův olej na plátně je 556.250 £, Sotheby’s London, 2011 Tisky dvanácti kreseb barevným pastelem jako učební pomůcka pro školy vyšel až 6 let po Čapkově smrti v koncentračním táboře. V době, kdy kresby podle podpisu a datace vznikly, byla Čapkova dcera Alena žačkou základní školy. Právě ve 30. letech se autor věnoval tvorbě pro děti intenzivně, psal i ilustroval dětské knihy. Veselý rok je kresebným kalendářem, který každý měsíc prostřednictvím dětských her ukazuje jednotlivá roční období. Typické dětské postavičky i prostředí vytvořené stylem naivismu připomínají samy o sobě autentický dětský projev, tak jak jej známe i z nejslavnější Čapkovy dětské knihy Povídání o kočičce a pejskovi. Jednotlivé tisky jsou očíslované a pojmenované Na cestičce, Rybníček, Hrajeme kuličky, Na kládě, U naší chalupy, Ve vodě, Lítej míčku, Jablíčko, Listí padá, Naposledy s drakem, Na ledě, Sněhulák. Na jejich zadní straně je oficiální přípis nakladatelství a znak Komenia. V českých aukčních síních se tisky objevují jak jednotlivě, tak také jako celistvý soubor. Jelikož byl Veselý rok opakovaně vydáván i v pozdějších letech (ve školách sloužil až do devadesátých let), je první vydání z roku 1951 nejcennější i nejvzácnější.

82.3
CZ
1790852000000800111
1951-Veselý rok - Sněhulák-Josef Čapek
Prodáno
null
false